Zamyšlení nad Heliogabalem

Než vyjádřím svou myšlenku, uvedu trochu kdo byl Heliogabalus. Heliogabalus byl císař po Macrianovi, který zabil císaře Bassiana, zvaného též Caracalla. Po zavraždění Caracali Macrianem se po roce vojsko naklonilo k domnělému synovi po Caracallovi, zvaného Varius Avitus a podle boha, kterého uctíval dostal přezdívku Heliogabalus. Vyznačoval se tim, že se vůbec nestaral o provincie a jak napsali staří historikové, žádný jeho otvor v těle nebyl bez poskvrny. Daleko předčil Caligulu, Nera či Domitiana. Záváděl lidské oběti podle nichž pak věštil z vnitřností. Vykupoval ve městě všechny prostitutky i prostituty a promlouval k nim v cirku jako k vojsku a dokonce je nazýval spolubojovníky. Chtěl zrušit všechny ostatní bohoslužby a zavést jedinou, tu svou. Rád se převlékal za Venuši a svůj zadek nabízel kdejakému otroku. Když slyšel, že mu hrozí smrt z rukou armády, pořídil si provaz z hedbáví, aby se mohl třeba oběsit, nechal si postavit velkou věž, ze které by mohl spadnout a zabít se a nechal si vyhotovit dvě díky k jednomu použití. Byl však zabit na toaletě kam se utekl schovat. Postavil prý lázně, které nechal po svém použití zase zbourat, aby je nikdo nemohl užívat. 
Zamýšlel jsem se nad takovým životním stylem. V podstatě vše pokládal za bezvýznamné. Jeho smysl byl pouze užívat si života. Napadla mne otázka, co když právě takový život má skutečně smysl. Jistě, pokud po smrti nic není, pokud není Bůh, který by dával světu řád, pak jediné o co v životě jde, je žít ve slastech, protože pak už nic jiného není. Kdybych měl pohled Heliogabala, pokládal bych jeho život za další způsob jak ho prožít, aniž bych se dopustil zlého proti vyššímu Zákonu. Není-li nic většího než Bůh, proč by neměl Heliogabalus milovat jak ženy, tak i muže ? Není-li nic většího, proč by nemohl utrácet státní peníze za rozkoše ? Neni-li nic většího, proč by nemohl pro rozmar zabíjet ? Pokud je jen tento život a žádný jiný, pak tím středem jsem pouze Já. Není-li nic jineho než tento život kdo rozhodne co je zlé a dobré ? Heliogabalus jednoznačně chápal pomíjivost života. Věděl, že to "ostatní" nestojí ani za tlesknutí ruky. Užil císařské moci pouze ke své rozkoši. 
Boží prozřetelnost však stále pracuje. Heliogabalovi nebylo ani dovoleno zvolit si smrt jak sám chtěl. Místo toho byl zabit na toaletě a vláčen Římem po všech jeho ulicích a nakonec hozen do Tiberu. Ani jeden tyran nezemřel přirozenou smrtí, kdežto mírní císařové zemřeli přirozeně.

 

Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)