Press "Enter" to skip to content

Eurípidés: Médea

Děj a výklad jednoho z nejzdařilejších a nejznámějších Eurípidových děl.

Děj:
– chůva: kdyby jen Argonauti nejeli do Kolchidy, Médea (M.) by nikdy nezradila rodinu a Iáson (I.) potom ji – M. se nyní dívá na své syny s hořkostí + k chůvě dorazí zvěst, že král Korithu Kreón (K.) chce M. i s dětmi vyhnat -> chůva objímá děti a radí jim, aby se matce zatím vyhýbali – je divoké povahy a mohla by svůj hněv obrátit i proti přátelům
– M. naříká, proklíná I. rod a touží po smrti – I. pro ni byl vším X teď ho hluboce nenávidí („Jak zlo je ranou láska k člověku!“)-> žena je nejbídnější tvor – muže si musí koupit + ten se pak stane pánem jejího těla – muži sice tvrdí, že ženy chrání a bojují za ně X M.: „Třikrát postavit se raděj chci nepříteli, než jednou roditi!“
– přichází K. aby M. vykázal z města – bojí se jí X M. naříká a prosí aby mohla zůstat-škodit prý nebude X K. nevěří – přesto jí dává den na to aby se sbalila + odchází – M. pevně rozhodnuta nevěstu otrávit – nechce být takto pokořena
– přichází I. se smířlivým tónem – prý chtěl aby tu M. zůstala X ona mu dělá jen nepříjemnosti – M. se rozčílí: I. je bídník, nestoudník, nevděčník (zachránila ho, dal mu rouno, zradila kvůli němu rodinu, šla do neznámé země a porodila mu děti) X I.- nezachránila ho ona, ale Eros a Afrodita (zařídili, že se do něj zamilovala) + M. mu má být vděčna za slávu, kterou kvůli němu má, a které by v Kolchidě mezi barbary jistě nedosáhla. Tvrdí, že novou ženu si vzal proto, aby jí a dětem přinesl bohatství X M.- I. lže-nechtěl jen žít s cizinkou. I.jí na cestu nabízí peníze X M.nepřijme dar zrádce, I.odchází
-na scénu přichází Aigeus (A.) – král Athénský, jde z Delf ptal se po dětech. M. mu padá k nohám a prosí o přístřeší – je znalá kouzel a slibuje, že mu pomůže k dětem – A. souhlasí. M. má radost, že má kam jít – nyní může vykonat svůj plán
-M. nechá zavolat I. – tvrdí, že vše rozvážila a chce se omluvit – I.je prý vážně jejím dobrodincem – na důkaz chce poslat po svých dětech dary nevěstě – objímá děti a pláče v předtuše budoucích hrůz X předstírá, že jsou to slzy štěstí. I.se raduje a bere děti do paláce, když se vrátí – M. je objímá a naříká: marně je porodila, marně vychovala. Drží dýku. Děti netuší a usmívají se na ni: uvnitř M. probíhá duševní boj: měla by svůj plán ještě zvážit?  Ne! Nikdo ji ani její děti nepotupí!
-posel přichází se zvěstí o smrti K. a jeho dcery – I.  Jde pro své děti – bojí se, aby jim králova rozlícená stráž neublížila X děti jsou již mrtvé – M. je má na svém dračím voze. I. šílí a proklíná den, kdy si domů přivedl vražedkyni otce a bratra X M. ranila ho podle práva: Iásona zničila je jeho nevěra
-I. trpí: jeho synové jsou mrtvi + nemůže je ani sám pohřbít – zato bude pohřbívat svou nevěstu

Výklad:
M. je velká hříšnice (zradila otce, zavraždila bratra), přesto měla na diváky působit jako sympatická (a tragická) postava: vše špatné udělala z obrovské lásky k Iásonovi, který ji teď chce opustit kvůli jiné ženě.
Je zoufalá a přemýšlí, jak by se Iásonovi pomstila. Racionálně dospívá k názoru, že nejhorším trestem pro I. bude zabití jejich společných dětí. Podle některých filologů (S. Syropoulos) je však tako Médeina vražda pravděpodobně Eurípidovým vynálezem. Dokládají to například malby na řeckých vázách: žádná malba, které představuje Médeinu vraždu vlastních dětí nepochází z doby předcházející uvedení Eurípidovy Médey. Této teorii nasvědčují i dva další argumenty. Tím prvním je, že ačkoli řecká mytologie znala i jiné rodiče, kteří zabili své vlastní děti (Héraklés, Tantalos), udělali to buď v šílenství, nebo potom byli za své činy potrestáni – Médea ne. Druhým argumentem je, že Eurípidés ve své tragédii mohl reagovat na aktuální politickou situaci (peloponéská válka – válka je nesmyslná stejně jako zabití vlastních dětí).
V pozitivním vnímání M. pomáhá také špatné jednání ostatních postav tragédie:
–    Iáson, vědomě porušuje přísahy, které M. dal a zapuzuje legální manželku. Tvrdí dokonce, že mu ke zlatému rounu nepomohla Médea, ale Afrodita a Éros, kteří způsobili, že se do něj Médea zamilovala – proto jí nic nedluží.
–    Král Kreón zase vědomě a velice hrubě odmítl prosebnici (Médeu), která ho na kolenou prosila, aby mohla zůstat. K. ji odmítl s tím, že ji nemiluje více než svou rodinu.
–    Athénský král Aigeus zase zjištně nabídl pomoc M. za příslib vlastních dětí. A. věděl, že Médea chystá něco „nekalého“ a nechtěl, aby se na něj Řekové dívali jako na někoho, kdo pomáhal zločinci. Médee proto řekl, že jí přijme jen tehdy, pokud se k němu dostane svépomocí.

———————————
EURÍPIDÉS. Trójanky a jiné tragédie. [z řeckých originálů přeložili Ferdinand Stiebitz (Médeiu) a Olga Valešová (vše ostatní)]. Vyd. 1. Praha : Svoboda, 1978. 455 s. (Antická knihovna ; sv. 39)

Jak užitečný byl tento příspěvek?

Kliknutím na hvězdičku ohodnotíte!

Průměrné hodnocení 0 / 5. Počet hlasů: 0

Zatím žádné hlasy! Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Komentáře jsou zakázané