Avidius Cassius (r. 175)

Tento můž by zcela jistě něměl upadnout do zapomění, protože ho pokládám za velkého Římana, ačkoli byl také znám svou přísností až krutostí vůči armádě, které velel.
Pocházel z rodu Cassiů, kteří se účastnili spiknutí proti Caesarovi.
Císař Marcus Aurelius mu svěřil syrské legie a jako vojevůdce se osvědčil v každém směru. Kázeň jeho vojska byla tak veliká, že se dala srovnat s kázní vojska ranné republiky. Když přišel do Antiochie našel vojsko rozmazlené řeckými mravy v lázních s věnci na hlavách. Pod těžkými tresty je donutil vrátit se do tábora a přezimovat ve stanech. Vojáky nechal popravovat pro sebemenší přestupky až málem došlo ke vzpouře. Cassius však vystoupil před vojsko nahý, zahalen pouze páskou na bocích a řekl: „Probodněte mne, máte-li odvahu a dovršte zločinem úpadek kázně!“Ačkoli byl vojevůdcem přísným, vojsko si ho nakonec zamilovalo natolik, že ho v Sýrii provolalo císařem.
Možná i proto neměl nebyl jeho vztah k císaři Marku Aureliovi zrovna pozitivní. Prohlašoval o něm, že je to filosofující bába a obdarovává úřady kde jakého pobudu. Cassius byl nakonec zavražděn, ale bez vědomí Marka Aurelia, který by mu býval odpustil i takový přečin.