Press "Enter" to skip to content

Antický humor

Nejen dnešní lidé se rádi smějí. Humor je pravděpodobně tak starý jako lidstvo samo. Ve sbírce vtipů z antického období Na veselé struně, kterou vydalo už v roce 1971 nakladatelství Svoboda, můžete najít nemálo opravdu zajímavých kousků:

– „Stokrát jsem umřel, ale takhle jenom jednou.“ náhrobní nápis jednoho herce.

– Misogyn se postavil na tržiště a volal: „Bez daně prodám svou ženu!“ Když se ho ptali proč bez daně odpověděl: „Aby ji zabavili.“

– Jeden občan z Kými se koupal za deště a aby nezmokl, schoval se pod vodu.

– Když kdosi řekl Solónovi: „Už stárneš.“ odpověděl: „Vidíš a přec se mám stále ještě co učit.“

– Výhrůzka Peršanů ke Sparťanům: „Až vymrští naše vojsko oštěpy, zakryjí slunce.“ Odpověď Spartských: „Alespoň budeme bojovat v chládku.“

– Samovládce athénský Peisistratos se zeptal Solóna: „Nač spoléháš, že mi tak statečně odporuješ?“ Ten odpověděl: „Na své stáří.“

– Otec přivedl syna k filosofu Aristippovi, aby ho vyučil vědám. Když ale otec uslyšel, kolik peněz filosof za vyučování žádá, vykřikl: „Tolik? Za to bych si mohl koupit osla!“ „Tak si ho kup,“ vyzval ho filosof „a budeš mít dva.“

– Scipio Africký říkával, že vojevůdce nemůže pronést trestuhodnější slova než: „…to bych si nebyl pomyslil…“

– Platón podal tuto definici člověka: „Člověk je tvor dvounohý, bez peří.“ Druhý den mu Diogenés přinesl do Akademie oškubaného kohouta a povídá: „Tak se podívejte – tohle je člověk!“

– častými postavami antických vtipů byli: Scholastikos = hlupák (původní významem je člověk studovaný, ale zcela nepraktický = blázen), Frýg (těžkopádný hlupák) nebo obyvatelé Abdéry (řecký Kocourkov).

Jak užitečný byl tento příspěvek?

Kliknutím na hvězdičku ohodnotíte!

Průměrné hodnocení 0 / 5. Počet hlasů: 0

Zatím žádné hlasy! Buďte první, kdo ohodnotí tento příspěvek.

Komentáře jsou zakázané