Války

warning: Creating default object from empty value in /home/spqrcz/public_html/modules/taxonomy/taxonomy.pages.inc on line 33.

Eunus a Athénión: Spartakovi předchůdci

Existuje míra, do níž lze otroctví snášet. Po překročení míry však už touhu po svobodě neudrží žádný meč ani strach. Spartakus nebyl první, kdo se vydal po nejisté cestě za svobodou. Před ním zkusilo štěstí mnoho odvážlivců. Zakryl je však stín Spartakova jména. 
 
Spartakovo povstání nebylo jediným povstáním, se kterým se Řím musel potýkat. K prvnímu organizovanému povstání, proti kterému byla užita armáda, došlo v roce 199 př. n. l. v Setii u Říma. Lucius Cornelius Lentulus rebelii potlačil a nechal popravit pět set jejích účastníků. O pět let později se vzbouřili otroci v Etrurii, kteří byli po porážce do jednoho ukřižováni. Kolem roku 180 př. n. l.
Váš hlas: Žádná Průměr: 3.8 (4 votes)

Sertorius: Neporažený Říman

Gnaeus Pompeius překračuje s armádou Pyreneje. Musí se utkat se Sertoriem, v němž přebývají ctnosti starých Římanů. Toho, koho nepřemohla ocel, zničí závist přátel.

Quintus Sertorius se narodil v roce 126 př. n. l. do vážené římské rodiny. V útlém věku ztratil otce a veškerou odpovědnost za jeho výchovu na sebe vzala matka. Za to se jí odměnil hlubokou láskou. Když jeho matka v roce 80 př. n. l. zemřela, Sertorius podle historika Plútarcha samým zármutkem sedm dní nepřijímal potravu a málem by zemřel, kdyby ho jeho důstojníci nepřesvědčili o důležitosti úkolu, který na něho jako na jejich velitele čekal.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.4 (8 votes)

Mithridatés VI.: Poslední záblesk helénského světla

MithridatésOd konce 2. století př. n. l. Římané v Malé Asii upevňovali své mocenská postavení. V roce 123 př. n. l. Gaius Gracchus prosadil zákon dávající jezdeckému stavu právo vybírat v provinciích daně. Provincie začaly být doslova vydírány výběrčími daní, kteří na platební neschopnosti vydělávali zabavováním půdy dlužníků. Nejvíce se zaměřili na provincii Asii, jednu z nejvíce prosperující části Malé Asie. Nenávist k Římanům v provincii rostla a bylo otázkou času, kdy trpělivost obyvatel přeteče. Nenávisti nakonec využil pontský král Mithridatés VI., když v roce 88 př. n. l. nechal v Malé Asii povraždit 80 000 Římanů a Italiků a vyhlásil Římu válku.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (21 votes)

Šťastný Sulla v nešťastném Římě

Zatímco Sulla na Východě bojuje proti Mithridatovi, Marius prolévá krev jeho přátel. Sulla se na prosby své ženy chystá s armádou do Říma, aby zbarvil římské ulice krví spoluobčanů. Po čtyřech stech letech svobody bude mít Řím opět svého samovládce.

Ve druhé polovině 2. století př. n.l. Římem otřásaly sociální problémy. Bohatí statkáři vlastnili většinu pozemků, na kterých zaměstnávali na úkor chudého obyvatelstva otroky. Latinové a Italikové se marně domáhali zrovnoprávnění. Řím byl rozdělen do dvou politických stran, mezi optimáty a populáry (viz slovníček). Docházelo ke střetu mezi senátem a ambiciózními politiky, kteří rozdmýchávali občanské nepokoje. Teprve politik a vojevůdce Lucius Cornelius Sulla svým tvrdým zásahem zjednal na chvíli pořádek.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.4 (5 votes)

Démosthenés a poslední zápas svobodného Řecka

Démosthenés, muž s vážnou tváří, vstupuje v Athénách na řečnickou tribunu a vyzývá Řeky k obraně svobody a demokracie. Řekové se nadšeně chopí zbraní a táhnou k rovinám u Chaironeie. V sázce je to nejcennější, čeho si každý člověk cení, svoboda.

Sedmnáct let po řecko-perských válkách (499 - 448 př. n. l.) začaly neustálé konflikty mezi řeckými městskými státy. Jednou vítězila Sparta se svými spojenci, podruhé Théby a jindy zas Athény. Na všech stranách se prolévala povětšinou řecká krev. Války vyčerpávaly státy, které se následně začaly potýkat s vnitřními sociálními problémy. Na začátku 4. stol. př. n. l. se do této krušné doby narodil athénský politik a snad nejslavnější řečník starověku, Démosthenés.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (10 votes)

Za každou dobrou změnou musí stát morálka a etika

Poslední dobou se náš svět sociálně otřásá. Není to poprvé, kdy se svět mění jednou k horšímu a podruhé k lepšímu. Je to světový cyklus střídání stavů. Někdy se vyplatí pozorovat příčiny těchto změn a za jakých okolností vznikají. Výrok „poznej vhodný čas“ patřil mezi výroky sedmi mudrců a není divu. Rozpoznání vhodného času, šetří síly a soustřeďuje na důležité.

Cyklus střídání, využívá společenských hodnot, které se promítají v ústavách. Ve společnosti existují tři ústavy: královská, aristokratická a demokratická. Každá z těchto ústav, má však nevlastního sourozence. Královská má tyranii, aristokratická oligarchii a demokratická ochlokracii. Nemůžeme tedy prohlásit za království každou monarchii, ale pouze takovou, která je přijímána dobrovolně a v niž vládne spíše rozum než strach a násilí. Stejně nemůžeme považovat každou oligarchii za aristokratickou, ale jen takovou, kterou spravují vybraní nejspravedlivější a nejrozumnější lidé. Demokracie pak není režim, ve kterém si každý může dělat co chce, ale je to režim, kde je zvykem ctít Boha, pečovat o rodiče, mít v úctě staré lidi a poslouchat zákony. Jestliže v takové společnosti převažuje vůle většiny, můžeme hovořit o demokracii, kde však není morálka a etika, můžeme hovořit o společnosti jako o rozbouřeném moři a vůle většiny se zvrhne v násilí.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.7 (3 votes)

Války diadochů a Démétrios Poliorkétés

Jen málokdo v dějinách starověku zažil tolik osudových zvratů jako Démétrios přezdívaný Poliorkétés – Dobyvatel měst. Přestože stál jen krůček od získání říše Alexandra Velikého, na konci života přišel o vše.

Alexandrovi Velikému se během deseti let jeho tažení povedlo získat obrovskou a bohatou říši, která sahala od Řecka na západě až do Indie na východě. Když v roce 323 př. n. l. nečekaně zemřel, zanechal své panství bez oficiálního nástupce. Zájemců o jeho dědictví ale bylo hodně: Antigonos přezdívaný Jednooký, zkušený Alexandrův vojevůdce a tehdejší správce bohaté Malé Asie; Alexandrův druh z mládí Ptolemaios; náčelník Alexandrovy osobní stráže Lýsimachos; vojenský velitel Seleukos a mnoho jiných.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.4 (16 votes)

Titus Pullo a Lucius Vorenus v galské válce

Kdo by neznal Tita Pulla a Lucia Vorena z televizního seriálu Řím. Režiséři seriálu si nevybrali Tita Pulla a Lucia Vorena jen tak náhodou. Gaius Iulius Caesar se o těchto dvou statečných vojácích jmenovitě zmínil ve svých zápiscích o Válce galské. Režiséři se nechali unést fantazií a udělali z těchto dvou hrdinů ústřední postavy seriálu.

Syndikovat obsah