...nepředvídati při svém konání, co je možné a co je nemožné, je důkazem krajní pošetilosti.
Životopisy
Marcus Annaeus Lucanus
Vložil/a Majzner, 15 Květen, 2009 - 12:31Básník, synovec Senekův, přítel císaře Nera, který se proslavil nedokončeným dílem „Farsalské pole“. Snad právě Lucanův básnický talent byl příčinou toho, že si císař Nero vyžádal jeho smrt.
Narodil se v roce 39 n.l. v hispánské Cordubě. Pocházel z významné, bohaté a urozené rodiny. Dědeček z matčiny strany byl Acilius Lucanus, známí řečník a právník. Z otcovy strany byl jeho dědem Seneca starší, rétor. Markovým otcem byl Marcus Annaeus Mela, bratr filosofa Seneky.
Seneca: Nevlastníš nic, krom svého času
Vložil/a Majzner, 2 Duben, 2009 - 10:57Císař Nero chce jeho smrt. Ta zpráva ho zastihla u večeře s přáteli a milovanou manželkou. Jeho blízcí byli zděšeni, ale Seneca svůj osud přijal klidně. Požádal jen, zdali by před smrtí mohl alespoň pořídit závěť. Císař ho však chtěl mrtvého hned. Filosof se tedy obrátil k přátelům a řekl, že když se jim nesmí odvděčit za jejich zásluhy penězi, zanechává jim něco leště lepšího, obraz svého života. Potom si nožem otevřel žíly.
Lucius Antonius (1. stol. př. n. l.)
Vložil/a Majzner, 25 Listopad, 2008 - 08:59
Ačkoli byl mladším bratrem triumvira Marka Antonia, byl stoupencem římské republiky. Postavil se proti Octavianovi, když nespokojení italští rolníci přicházeli o své pozemky, které byly věnovány vojákům triumvirů.
O jeho životě moc nevíme, snad jen to, že v roce 50 př. n. l. se stal Lucius Antonius kvestorem, v roce 44 př. n. l. se stal tribunem lidu a v roce 41 př. n. l. se stal konzulem společně Publiem Serviliem Vatiem.
Empedoklés z Akragantu kolem 493-433 př. n. l.
Vložil/a Majzner, 13 Listopad, 2008 - 13:02
Empedoklés, jak sám napsal ve své básni „Očistná píseň“, pocházel z Akragantu (dnešní Agrigento) na Sicílii. V 5. stol. př. n. l. byl Akragant jedním z nejvýznamnějších řeckých obchodních měst na sicilském pobřeží, což přitahovalo nejen obchodníky ze středomoří, ale i různé filosofy a sofisty té doby.
Solón (asi 635-555 př. n. l.)
Vložil/a Hypatia, 4 Říjen, 2008 - 14:20Athénský politik, zákonodárce a básník Solón se narodil v jedné z nejvznešenějších athénských rodin, která svůj původ odvozovala až od mýtického krále Kodra, zakladatele města. Jeho otec, Exékéstidos, však jměním patřil pouze ke středním vrstvám obyvatelstva, neboť údajně značnou část majetku vynaložil na dobročinné účely a dary.
Thalés z Milétu (asi 640-562 př. n. l.)
Vložil/a Hypatia, 16 Září, 2008 - 23:08Thalés, syn Examia a Kleobúliny, byl podle mnoha antických zdrojů z fénického rodu Thélidů. Možná i proto se po určitou část svého života živil obchodem a hodně cestoval. Dle mého názoru byl Thalés snad vůbec prvním vědecem v evropských dějinách. Jako první se totiž pokusil vysvětlit vznik světa bez zásahu bohů.
Gaius Julius Caesar (100-44 př. n. l.)
Vložil/a MilanRostejnsky, 11 Září, 2008 - 16:36Napsán římským dějepiscem Gaiem Suetoniem Tranquillem,sekretářem císaře Hadriána,na počátku II,století n.l.
(český překlad: Bohumil Ryba,Jana Nechutová © 1974,poznámky kurzívou vložil M.Roštejnský- začátek Caesarova životopisu se nám nedochoval)
Periandros z Korinthu (665-585 př. n. l.)
Vložil/a Hypatia, 8 Září, 2008 - 20:44Druhý korintský tyran (625-585), syn Kypselův. Rozporuplná osobnost, která ač proslula mnoha zajímavými výroky a pokrokovými zákony (v nichž například zakazuje otroctví a prostituci), byla známá také svou drsnou až sadistickou povahou. Jeho chování v nejednom případě vykazuje známky těžší formy schizofrenie. Zřejmě proto ho opomíjí i Platón ve vlastním výčtu Sedmi mudrců a místo něj uvádí chénského Mysóna.
Cheilón ze Sparty (asi 640-550 př. n. l.)
Vložil/a Hypatia, 5 Září, 2008 - 15:45Vojenský reformátor a efor Cheilón, byl prý stručný v řeči ale výmluvný svým umem. Tvrdil například, že mezi ctnosti muže patří předvídat budoucnost, pokud je dosažitelná rozumovou úvahou. O jistém lakónském ostrově v Kythérách, když rozpoznal jeho strategickou polohu, řekl: „Kéž by nebyl vůbec vznikl, nebo kdyby se byl potopil hned jak vznikl!“ a opravdu se časem tento malý kousek země stal Sparťanům příčinou mnoho potíží...
Mysón z Chén (kolem r. 600)
Vložil/a Hypatia, 4 Září, 2008 - 20:30Mysón byl údajně soukromým učencem a stranil se lidí. Proto se podle Diogena Laertia také nikdy nikdy nestal slavným. Vyprávělo se, jak Mysón stál osamocen na tržišti a vesele se smál. Když se ho pak ptali, proč se směje, ačkoli nikdo není přítomen, odpověděl, že právě proto.
Delfská Pýthie ho označila za muže ještě chytřejšího než byl Anacharsis, když překvapenému Skythovi přednesla tyto verše:




Poslední komentáře
4 dny 3 hod zpět
2 týdny 5 dny zpět
4 týdny 2 dny zpět
4 týdny 6 dny zpět
5 týdny 1 den zpět
5 týdny 2 dny zpět
5 týdny 2 dny zpět
5 týdny 2 dny zpět
5 týdny 3 dny zpět
5 týdny 4 dny zpět