Životopisy

warning: Creating default object from empty value in /home/spqrcz/public_html/modules/taxonomy/taxonomy.pages.inc on line 33.

Periklés: Demokrat téměř samovládcem

Periklés na řečnické tribuně oslavuje padlé Athéňany, kteří zemřeli v boji proti Sparťanům. Vyzdvihuje politické zřízení, které dokázalo občany strhnout ke stejným bojovným výkonům, jakých Sparťané dosahovali jedině svým tvrdým výcvikem. Athény se staly synonymem demokracie.

Po vyhnání athénského tyrana Hippia v roce 508 př. n. l. položil Kleisthenés základy athénské demokracie. Vítězství nad Peršany v řecko-perské válce (499 – 448 př. n. l.) považovali Athéňané také za vítězství svého politického zřízení. Mladá demokracie musela ještě několik desítek let hájit své hodnoty před silným vlivem aristokratů. Aristokratický vliv nakonec v Athénách oslabil až Periklés.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (736 votes)

Marcus Annaeus Lucanus

Tagged:

Básník, synovec Senekův, přítel císaře Nera, který se proslavil nedokončeným dílem „Farsalské pole“. Snad právě Lucanův básnický talent byl příčinou toho, že si císař Nero vyžádal jeho smrt.

Narodil se v roce 39 n.l. v hispánské Cordubě. Pocházel z významné, bohaté a urozené rodiny. Dědeček z matčiny strany byl Acilius Lucanus, známí řečník a právník. Z otcovy strany byl jeho dědem Seneca starší, rétor. Markovým otcem byl Marcus Annaeus Mela, bratr filosofa Seneky.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (3 votes)

Seneca: Nevlastníš nic, krom svého času

Císař Nero chce jeho smrt. Ta zpráva ho zastihla u večeře s přáteli a milovanou manželkou. Jeho blízcí byli zděšeni, ale Seneca svůj osud přijal klidně. Požádal jen, zdali by před smrtí mohl alespoň pořídit závěť. Císař ho však chtěl mrtvého hned. Filosof se tedy obrátil k přátelům a řekl, že když se jim nesmí odvděčit za jejich zásluhy penězi, zanechává jim něco leště lepšího, obraz svého života. Potom si nožem otevřel žíly.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.6 (8 votes)

Lucius Antonius (1. stol. př. n. l.)

Ačkoli byl mladším bratrem triumvira Marka Antonia, byl stoupencem římské republiky. Postavil se proti Octavianovi, když nespokojení italští rolníci přicházeli o své pozemky, které byly věnovány vojákům triumvirů.

O jeho životě moc nevíme, snad jen to, že v roce 50 př. n. l. se stal Lucius Antonius kvestorem, v roce 44 př. n. l. se stal tribunem lidu a v roce 41 př. n. l. se stal konzulem společně Publiem Serviliem Vatiem.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (6 votes)

Empedoklés z Akragantu kolem 493-433 př. n. l.

Empedoklés, jak sám napsal ve své básni „Očistná píseň“, pocházel z Akragantu (dnešní Agrigento) na Sicílii. V 5. stol. př. n. l. byl Akragant jedním z nejvýznamnějších řeckých obchodních měst na sicilském pobřeží, což přitahovalo nejen obchodníky ze středomoří, ale i různé filosofy a sofisty té doby. Sám Empedoklés o jeho obyvatelích údajně řekl toto: „Akraganťané hýří, jako by měli zítra zemřít, ale stavějí si domy, jako kdyby měli žít věčně.”

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.8 (4 votes)

Solón (asi 635-555 př. n. l.)

Athénský politik, zákonodárce a básník Solón se narodil v jedné z nejvznešenějších athénských rodin, která svůj původ odvozovala až od mýtického krále Kodra, zakladatele města. Jeho otec, Exékéstidos, však jměním patřil pouze ke středním vrstvám obyvatelstva, neboť údajně značnou část majetku vynaložil na dobročinné účely a dary.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.7 (3 votes)

Thalés z Milétu (asi 640-562 př. n. l.)

Thalés, syn Examia a Kleobúliny, byl podle mnoha antických zdrojů z fénického rodu Thélidů. Možná i proto se po určitou část svého života živil obchodem a hodně cestoval. Dle mého názoru byl Thalés snad vůbec prvním vědecem v evropských dějinách. Jako první se totiž pokusil vysvětlit vznik světa bez zásahu bohů.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (7 votes)

Periandros z Korinthu (665-585 př. n. l.)

Druhý korintský tyran (625-585), syn Kypselův. Rozporuplná osobnost, která ač proslula mnoha zajímavými výroky a pokrokovými zákony (v nichž například  zakazuje otroctví a prostituci), byla známá také svou drsnou až sadistickou povahou. Jeho chování v nejednom případě vykazuje známky těžší formy schizofrenie. Zřejmě proto ho opomíjí i Platón ve vlastním výčtu Sedmi mudrců a místo něj uvádí chénského Mysóna.

Periandrův rodinný život nebyl zrovna šťastný: prý dokonce udržoval poměr s vlastní matkou a svou ženu Melissu v záchvatu zlosti sám zabil. Ukázal se pak ještě navíc jako lakomec, když jí dal pohřbít bez šatů. Jenže její duch, zdá se, si vše pamatoval; Hérodotos o tom vypráví takto:

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (1 vote)
Syndikovat obsah