Presokratici

warning: Creating default object from empty value in /home/spqrcz/public_html/modules/taxonomy/taxonomy.pages.inc on line 33.

Osud a odpovědnost u Homéra a tragiků | III. Filoktétés

Autor: Doc. Radek Chlup, PhD.

Na Sofokleovi je zajímavé, že u něj ztrácíme jakýkoli vhled do božského světa. U Homéra se děj neustále odehrával paralelně na lidské a božské rovině a ke všem událostem na zemi nám básník podával analogické líčení událostí na Olympu. Díky tomu Homérův posluchač viděl bohům dokonale „do karet“ a přesně věděl, jaký je božský kontext a důvod pozemského dění. U Aischyla již takto přímo božský svět sledovat nemůžeme, ale stále ještě máme přinejmenším řadu dílčích narážek a výroků, z nichž si můžeme o božských plánech udělat alespoň nějakou představu. U Sofoklea se situace radikálně mění a o božích plánech již víme pouze tolik, kolik může vědět prostý smrtelník – tj. zpravidla pouze to, co vyjevil nějaký věštec, což bývají informace velmi kusé a zpravidla poněkud obecné.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (4 votes)

Osud a odpovědnost u Homéra a tragiků | II. Lidská a božská odpovědnost u Aischyla

Autor: Doc. Radek Chlup, PhD.

S podobným pojetím lidské odpovědnosti se setkáváme v Aischylově Orestei, která pozoruhodně rozpracovává další implikace tohoto pohledu. Dějová linie Oresteie má jeden ze svých počátků v trójské válce, k níž došlo kvůli hádce Athény, Héry a Afrodíty o to, která je nejkrásnější. Bohyně si jako soudce si vybraly Parida, syna trojského krále. Paris dal svůj hlas Afrodítě, která mu slíbila, že mu opatří náklonnost nejkrásnější ženy světa, Heleny, manželky Agamemnonova bratra Meneláa. Paris proto odplul do na návštěvu do Sparty, kde Meneláos kraloval, a zde se do něj Helena na popud Afrodíty zamilovala a utekla s ním do Tróje. Meneláos je pobouřen a spolu s Agamemnonem uspořádají celořeckou válečnou výpravu, aby Trojany potrestali. Když je ale vojsko shromážděno, ukáže se, že je na Agamemnona, který byl vrchním velitelem, rozzlobena Artemis a žádá, aby jí obětoval svou dceru Ífigeneiu, jinak jim nesešle příznivý vítr k odplutí. Agamemnón má těžké dilema, ale nakonec dceru obětuje, do Tróje odpluje, po deseti letech obléhání ji dobude a vrací se domů. Zde na něj ovšem čeká jeho žena Klytaiméstra, která mu nikdy neodpustila dceřinu smrt, a spolu s ní i dávný nepřítel Aigisthos, který chce na Agamemnonovi pomstít rodovou křivdu, za niž byl zodpovědný Agamemnonův otec Átreus. Klytaiméstra svého manžela zabije a spolu s Aigisthem se ujmou vlády. Po letech se ale vrátí její syn Orestés, kterému věštba přikázala otcovu vraždu pomstít. Orestés proto matku i s Aigisthem zabije, načež se uchýlí pod Apollónovu ochranu a je posléze po různých peripetiích Athénským soudem zproštěn viny.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.8 (6 votes)

Osud a odpovědnost u Homéra a tragiků | I. Lidská a božská odpovědnost u Homéra

Autor: Doc. Radek Chlup, PhD.

Mým tématem je „osud a odpovědnost“, obě tato témata mne však budou zajímat pouze ve své vzájemné provázanosti, tj. půjde mi o problém lidské odpovědnosti a lidského rozhodování tváří v tvář osudovým omezením. Nebudu se proto snažit rozebírat samotný pojem „osudu“, neboť takovýto rozbor by nás u básníků odvedl od mého tématu velmi daleko. Dobrým příkladem je Homér, který sice o osudu (moira) hovoří poměrně často, ale nikoli v souvislosti s odpovědností, nýbrž výhradně ve spojitosti se smrtí. Osud se u Homéra typicky týká okamžiku, kdy má člověk zemřít, a to, co je někomu souzeno, je zpravidla právě jeho vlastní smrt (která se také často objevuje ve spojení „smrt a přemocný osud“, thanatos kai moira krataié).1

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (4 votes)

Empedoklés z Akragantu kolem 493-433 př. n. l.

Empedoklés, jak sám napsal ve své básni „Očistná píseň“, pocházel z Akragantu (dnešní Agrigento) na Sicílii. V 5. stol. př. n. l. byl Akragant jedním z nejvýznamnějších řeckých obchodních měst na sicilském pobřeží, což přitahovalo nejen obchodníky ze středomoří, ale i různé filosofy a sofisty té doby. Sám Empedoklés o jeho obyvatelích údajně řekl toto: „Akraganťané hýří, jako by měli zítra zemřít, ale stavějí si domy, jako kdyby měli žít věčně.”

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.8 (4 votes)

Thalés z Milétu (asi 640-562 př. n. l.)

Thalés, syn Examia a Kleobúliny, byl podle mnoha antických zdrojů z fénického rodu Thélidů. Možná i proto se po určitou část svého života živil obchodem a hodně cestoval. Dle mého názoru byl Thalés snad vůbec prvním vědecem v evropských dějinách. Jako první se totiž pokusil vysvětlit vznik světa bez zásahu bohů.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (7 votes)
Syndikovat obsah