Antická společnost

Libanios o křesťanech

Ve filmech a literatuře se starověcí křesťané často popisují jako mírumilovní a tolerantní lidé, ochotní pomáhat společnosti. K tomu aspoň nabádá své následovníky Ježíš Kristus. Jeho následovníci se však tomuto poselství zpronevěřili. Nehovořím o středověku, ale už o počátcích křesťanské církve.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.7 (18 votes)

Portál Antika doporučuje: Agora

Učenost ustupuje fanatismu a láska nenávisti. Španělsko-americký film Agora z roku 2009 představuje Egypt na konci 4. stol. n. l. Čím dál tím více alexandrijských obyvatel se hlásí ke křesťanství a z kdysi pronásledovaných se postupně stávají pronásledovatelé. Po získání moci křesťané fanaticky stíhají vyznavače starých kultů, Židy a prakticky všechny, kteří nesouhlasí s jejich světonázorem. Hlavní hrdinkou filmu je novoplatónská filosofka Hypatia, která svůj život zasvětila poznání a vědě. Její přesvědčení ji ovšem stojí život...

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.2 (13 votes)

Římský kalendář

Kněz si omývá ruce ve vodě. Pak přichází k oltáři, zapaluje oheň a odříká modlitbu: „Buď zdráva, Matko Vesto. Ať nás tvůj plamen stále vede k bohům. Povstaň Otče Iane, bože dobrých začátků. Povstaň dobrý Stvořiteli. Povstaň, Iane, ochránce prahu.“ „Je dokonáno,“ pronese kněz. Listopadové Kalendy jsou zde.

Starověký Řím nám nepřinesl pouze krásnou architekturu, literaturu a myšlenky, ale i něco tak samozřejmého jako je kalendář. Rozvržení našeho kalendáře a dokonce i jeho název totiž pochází právě od starých Římanů.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.7 (9 votes)

Delfský kalendář

Většina měst Řecka si po velkou část antiky udržovala vlastní kalendář. Nikdo přesně neví, jestli Řekové odněkud svůj kalendář převzali, či jej vymysleli sami, faktem však zůstává, že ve všech svých podobách měl stejný základ: luni-solární rok o 12 měsících po střídavě 29 a 30 dnech a jak říká Hérodotos „každé dva tři roky jeden vkladný měsíc.“

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (5 votes)

Cicero o válce a ctnosti

Válka dává prostor změnám, ukazuje hranice lidských možností, odhaluje, co se skrývá v našem nitru. Ve starověku kladli lidé velký důraz na čest, a to jak v době míru, tak během války. Například Cicero, řečník i filosof starověkého Říma, ve svém spise „O povinnostech“ popsal mnoho příkladů statečnosti a ctnosti během války, příkladů, ze kterých by se mohl poučit i moderní člověk.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (8 votes)

Z římské kuchyně

V tomto článku naleznete recepty na římská jídla, která jsem osobně vyzkoušela, jsou vskutku vynikající a ukazují na rozmanitost kuchařského umu starých Římanů. V žádném případě nevynechejte legionářské suchary. Každý voják by je měl mít ve svém váčku jako nouzové zásoby.

Pórkový "salát"

Potřebujete:

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.3 (6 votes)

SPQR

SPQR (či S.P.Q.R.) je zkratka latinské fráze Senatus Populusque Romanus, která v překladu znamená „senát a lid římský.“ Neví se přesně, kdy tato zkratka vznikla, muselo to však být někdy v období římské republiky (6.-1. stol. př. n. l.). Odkazuje totiž na způsob řízení tehdejšího římského státu: moc vychází z lidu (voliči) a je realizována prostřednictvím senátu (volení zástupci).

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.8 (5 votes)

Jídlo a pití v antice

Lze bez nadsázky říct, že základy evropské civilizace byly položeny ve starověkém Řecku a Římě. Pokud se zaměříme na oblast stravování, dojdeme k obdobným výsledkům  Zatímco Keltové a Germáni pekli v popelu své placky z nekvašeného těsta, v antickém světě panovaly i v jídle naprosto kultivované a vybrané návyky a způsoby. Protože antické stravování je rozsáhlým tématem, jediný článek na něj stačit nebude. V prvním příspěvku se dočtete o antickém jídelníčku.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.7 (17 votes)

Delfy - Jak věštila Pýthie?

Poutníci se v Delfách dozvídali Apollónovi věštby skrze médium. To představovala žena s úředním titulem Pýthie. Pýthie – na rozdíl od většiny starořeckých kněží a kněžek – nezískávaly svůj úřad dědičně. Přestože Pýthie musela pocházet z Delf, mohla být mladá nebo stará, vzdělaná i negramotná, bohatá i chudá.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.1 (7 votes)

Antický humor

Nejen dnešní lidé se rádi smějí. Humor je pravděpodobně tak starý jako lidstvo samo. Ve sbírce vtipů z antického období Na veselé struně, kterou vydalo už v roce 1971 nakladatelství Svoboda, můžete najít nemálo opravdu zajímavých kousků:

- "Stokrát jsem umřel, ale takhle jenom jednou." náhrobní nápis jednoho herce.

- Misogyn se postavil na tržiště a volal: "Bez daně prodám svou ženu!" Když se ho ptali proč bez daně odpověděl: "Aby ji zabavili."

- Jeden občan z Kými se koupal za deště a aby nezmokl, schoval se pod vodu.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (9 votes)
Syndikovat obsah