Portál Antika

Milovníci antiky mají tendenci si dávné Řeky idealizovat do podoby nadlidí, kteří se spíše než čímkoliv jiným, zabývali filosofií, vědou a vznešenými debatami. Starověcí lidé ovšem byli stejnými lidmi jako jsme i my dnes. Lidmi toužícími po lásce, obdivujícími krásu, statečnost a dobrodružství. Všechno výše jmenované lze najít v antickém románu O věrné lásce Chairea a Kallirrhoy.

Děj a výklad jednoho z nejzdařilejších a nejznámějších Eurípidových děl.

Úžasná parodie Iliady přičítaná ve starověku rovněž Homérovi. Vznikla ovšem pravděpodobně až v 5. stol. př. n. l v Athénách.

Děj: Myšák Drobtolov pije vodu z tůně – připluje k němu žabí král Nadmuchřtán, syn Bahnomila a Vodoslavy, a zve ho k návštěvě svého sídla. Myšák mu vleze na záda a plují. Jakmile se myšák octne na vodě, strachy vzývá bohy a chce zase na břeh. Před dvojicí se znenadání ukáže vodní had -> žabák se potopí a nechá myšáka utopit. Jeho poslední slova:

„Nebyl bys, ošemetníku, mne překonal na suché zemi,
v běhu, v křížku, ni v pěstním zápase, užils jen šalby,
abys mne do vody shodil. Však mstící oko má božstvo.“

zaslechne myšák Miskoliz -> zanese zprávu k ostatním -> myši se zlobí.

Děj: ženy z celého Řecka se mezi sebou dohodnou, že budou mužům odpírat sex, dokud neustanou ve válce; Athéňanky v čele s L. navíc obsadí Akropoli, kde starci hlídají státní pokladnu -> tomu nemohou muži odolat, sjednávají mír a ženy se vrací zpět do svých domovů…

-umělecky jedna z nejpůsobivějších A. komedií, významnou roly hrají dialogy mezi dvěma sbory, A. se nevyhýbá ani drsnějším hláškám („Jak hezká je tvoje jeskyňka a jak velebné by v ní bylo přebývat!“)