Náboženství a báje

warning: Creating default object from empty value in /home/spqrcz/public_html/modules/taxonomy/taxonomy.pages.inc on line 33.

Vědma Erichtó

Ve starověku existovalo mnoho méně známých lokálních věštíren a věštkyň. O jedné takové věštkyni jménem Erichtó se zmiňuje Lucanus ve svém díle Farsalské pole. Ačkoli není jisté zda tato věštkyně skutečně existovala, Lucanův příběh velice podrobně popisuje věštecké praktiky této temné věštkyně mrtvých.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (1 vote)

Arés, zosobněný boj

Silný bitevní jezdec se zlatou přilbou, štítem a s oštěpem v mohutných zakrvácených rukou. Takto si ve starověku představovali boha války. U Řeků byl ovšem Arés ctěn mnohem méně než u Římanů. Především proto, že pro ně byl hlavně bohem zuřivé války, v níž ho provázeli příznační druhové:  Eris (Svár), Deimos (Děs), Fobos (Hrůza) nebo bohyně smrti Kéry.

Arés byl synem Dia a Héry. Starověcí lidé ho viděli jako statného mladého může, které však více spoléhal na svou sílu, než na svůj rozum. Muže se zálibou ve cvičení, půtkách a boji všeho druhu. Mezi řeckými bohy nebyl pro svou agresivitu příliš oblíben, uznával ho jen Hádes, kterému pomáhal rozšiřovat jeho podsvětní říší o další poddané a bohyně Afrodíté, které učaroval jako muž.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (5 votes)

Apollón, „renesanční“ bůh

Lékař, hudebník, věštec, pastýř, lukostřelec, stavitel hradeb a zakladatel měst. Všechna tato povolání mohl hravě zastávat nejkrásnější řecký bůh Apollón. Původně byl pravděpodobně bohem světla, odtud jeho příjmení Foibos - čistý, zářící, světlorodý. Světlo, které představoval, ho ale spojilo také s mnoha jinými oblastmi lidského konání.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.9 (19 votes)

Náboženství starověkých Arabů

Řekne-li se dnes Arab, drtivá většina Čechů si zároveň vybaví muslima. Tak hluboce je v nás zakořeněna představa, že Arab snad ani nemůže vyznávat jiné náboženství než islám. Ne vždy tomu však takto bylo. Přinejmenším ne do 7. století n. l. Jaké náboženství ale Arabové vyznávali předtím? Jaké arabské náboženství znali v antice?

Řecký spisovatel Hérodotos (asi 484–420 př. n. l.) se ve svých pověstných Dějinách na několika místech zmiňuje i o Arabech. Chválí jejich bojové schopnosti,  smysl pro přátelství a zmiňuje se také o arabském náboženství. Píše, že:

„Z bohů uctívají jen Dionýsa a Uranii (…). Dionýsovi říkají Orotal a Uranii Alilat.“ (Dějiny, III, 9)

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.8 (5 votes)

Héra, vládkyně nebes

Héra někdy také Héré, byla sestrou a zároveň chotí nejvyššího řeckého boha Dia. Seděla na zlatém trůně vedle Dia a zároveň s ním vládla nebesům. Řekové ji ctili především jako ochránkyni manželství a žen. Její kult byl i proto velmi starý a rozšířený.

Héra byla třetím potomkem Titána Krona a jeho ženy bohyně Rheie. I ji spolkl otec Kronos a později spolu s ostatními sourozenci osvobodil Zeus. Vynikala svou krásou, měla výrazný pohled, bělostnou pleť a krásné vlasy. O Héřině zdobení více Homér (Ílias XIV, 160-180):

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.4 (12 votes)

Zeus, otec bohů a lidí

Zeus byl pro staré Řeky nejvyšším bohem. Byl vládcem všech bohů, pověstnou „hlavou“ olympského Pantheonu. Když si se svými sourozenci rozděloval moc ve světě, dostal losem nebe. A jakožto vládce nebes byl také původcem všech atmosférických jevů. Od něho pocházel hrom, blesk, mračna, sníh, déšť, vítr, bouře, ale i duha. Sídlil na Olympu, kde mu syn Héfaistos vystavěl nádherný kovový palác. Své postavení si však musel nejprve vydobýt.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (9 votes)

Stvoření světa a bohů

Podle nejobvyklejší verze řecké mytologie, kterou známe především z podání básníka Hésioda (žil v 7. století před naším letopočtem), byl na počátku všech věcí Chaos. Chaos si Řekové představovali jako jakýsi zející prostor naplněný mlhou a temnotou. Z chaosu potom povstala Země (Gáia), Erós (spojující síla), Erebos (temno) a Nyx (noc).

Gáia potom sama ze sebe zplodila Úrana (nebe), hory a moře. Erebos a Nyx se stali rodiči Aithéru (nejčistší světlo) a Hémery (den), více už Hésiodos, Theogonia, 116-132:

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (11 votes)

Buď zdráv, čtenáři...

Pojď nyní s námi a ponoř se do hlubin dějin, starých dvacet staletí. Nech se unášet na křídlech epopeje, která se počala v ruinách hořící Tróje, kdy statečný dardanský králevic Aeneas, poslušen vůle bohů opustil Priamovo město a se skupinkou utečenců, přeživších řádění vítězných Achájců, vyplul na daleký Západ.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (8 votes)
Syndikovat obsah