Náboženství a báje

Dvanáct Olympanů

Každé polyteistické náboženství má svůj pantheon (πας – všechen, θεος - bůh), jakýsi pomyslný souhrn bohů, v něž věří. V řeckém pantheonu zaujímalo přední místo dvanáct bohů, kteří sídlili na Olympu, a proto jim básníci též říkali Olympané. To, které bohy do této dvanáctky počítat nebylo nikým přesně určeno, ale nejčastěji můžete v souvislosti s pojmenováním Olympané slyšet následující jména bohů: 

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (1 vote)

Strašlivá bitva bohů

Už tři sta let v Řecku zuří strašlivý boj. Vzduchem létají blesky, gigantická kopí a obrovské kusy skal. Země duní a moře vře, strašlivý žár spaluje údolí i hory. Titáni bojují statečně, ale Olympané jsou v přesile. Kronos už brzy bude muset uznat svou porážku. Novým pánem světa se stává Zeus.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (2 votes)

Pět lidských pokolení

Kdyby se nějaká lidská vlastnost dala označit za tu úplně nejtypičtější, byla by to zvědavost. Od doby, kdy se člověk poprvé podíval na hvězdné nebe a začal přemýšlet o tom, co jsou hvězdy, co je oheň a proč vlastně existuje země, začal si vytvářet mytologii, která zahrnovala nejen bohy, ale i dějiny lidského rodu. Své „dějepisné“ mýty měli i staří Řekové. Například podle básníka Hésioda (žil na přelomu 8. a 7. stol. př. n. l.) by se dějiny lidstva daly rozdělit do pěti „kovových“ období. 

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (8 votes)

Vědma Erichtó

Ve starověku existovalo mnoho méně známých lokálních věštíren a věštkyň. O jedné takové věštkyni jménem Erichtó se zmiňuje Lucanus ve svém díle Farsalské pole. Ačkoli není jisté zda tato věštkyně skutečně existovala, Lucanův příběh velice podrobně popisuje věštecké praktiky této temné věštkyně mrtvých.

Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

Arés, zosobněný boj

Silný bitevní jezdec se zlatou přilbou, štítem a s oštěpem v mohutných zakrvácených rukou. Takto si ve starověku představovali boha války. U Řeků byl ovšem Arés ctěn mnohem méně než u Římanů. Především proto, že pro ně byl hlavně bohem zuřivé války, v níž ho provázeli příznační druhové:  Eris (Svár), Deimos (Děs), Fobos (Hrůza) nebo bohyně smrti Kéry.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (2 votes)

Apollón, „renesanční“ bůh

Lékař, hudebník, věštec, pastýř, lukostřelec, stavitel hradeb a zakladatel měst. Všechna tato povolání mohl hravě zastávat nejkrásnější řecký bůh Apollón. Původně byl pravděpodobně bohem světla, odtud jeho příjmení Foibos - čistý, zářící, světlorodý. Světlo, které představoval, ho ale spojilo také s mnoha jinými oblastmi lidského konání.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (10 votes)

Náboženství starověkých Arabů

Řekne-li se dnes Arab, drtivá většina Čechů si zároveň vybaví muslima. Tak hluboce je v nás zakořeněna představa, že Arab snad ani nemůže vyznávat jiné náboženství než islám. Ne vždy tomu však takto bylo. Přinejmenším ne do 7. století n. l. Jaké náboženství ale Arabové vyznávali předtím? Jaké arabské náboženství znali v antice?

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.7 (3 votes)

Héra, vládkyně nebes

Héra někdy také Héré, byla sestrou a zároveň chotí nejvyššího řeckého boha Dia. Seděla na zlatém trůně vedle Dia a zároveň s ním vládla nebesům. Řekové ji ctili především jako ochránkyni manželství a žen. Její kult byl i proto velmi starý a rozšířený.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (7 votes)

Zeus, otec bohů a lidí

Zeus byl pro staré Řeky nejvyšším bohem. Byl vládcem všech bohů, pověstnou „hlavou“ olympského Pantheonu. Když si se svými sourozenci rozděloval moc ve světě, dostal losem nebe. A jakožto vládce nebes byl také původcem všech atmosférických jevů. Od něho pocházel hrom, blesk, mračna, sníh, déšť, vítr, bouře, ale i duha. Sídlil na Olympu, kde mu syn Héfaistos vystavěl nádherný kovový palác. Své postavení si však musel nejprve vydobýt.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (6 votes)

Stvoření světa a bohů

Podle nejobvyklejší verze řecké mytologie, kterou známe především z podání básníka Hésioda (žil v 7. století před naším letopočtem), byl na počátku všech věcí Chaos. Chaos si Řekové představovali jako jakýsi zející prostor naplněný mlhou a temnotou. Z chaosu potom povstala Země (Gáia), Erós (spojující síla), Erebos (temno) a Nyx (noc).

Gáia potom sama ze sebe zplodila Úrana (nebe), hory a moře. Erebos a Nyx se stali rodiči Aithéru (nejčistší světlo) a Hémery (den), více už Hésiodos, Theogonia, 116-132:

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (5 votes)
Syndikovat obsah