Řecké dějiny

warning: Creating default object from empty value in /home/spqrcz/public_html/modules/taxonomy/taxonomy.pages.inc on line 33.

Dějiny athénské demokracie

Pericles Pio-Clementino Inv269 n2

Na začátku 6. století př. n. l. by jistě žádného Athéňana nenapadlo, že see jeho obec stane jednoho dne středomořskou velmocí a matkou politického zřízení, které ovlivní v budoucnosti mnohé myslitele i státy. Demokracie neboli vláda lidu se měla stát zřízením osvobozující občany od samovládců a oligarchů.Řecký básník Homér popisoval ve svém eposu Ílias  dobu 14. – 12. století př. n. l., ve které v řeckých městech vládli monarchové. Králové však od 11. století  př. n. l. začali pozvolna ztrácet svůj vliv ve prospěch aristokracie. V Athénách se nejprve museli dělit o moc s „polemarchem“ (velitelem vojska) a když vznikla funkce archónta (regenta) obdařeného civilními pravomocemi, ztratili kontrolu i nad civilními záležitostmi. Králi tak nakonec nezbylo nic jiného, než dohlížet na náboženské obřady.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.9 (11 votes)

Démosthenés a poslední zápas svobodného Řecka

Démosthenés, muž s vážnou tváří, vstupuje v Athénách na řečnickou tribunu a vyzývá Řeky k obraně svobody a demokracie. Řekové se nadšeně chopí zbraní a táhnou k rovinám u Chaironeie. V sázce je to nejcennější, čeho si každý člověk cení, svoboda.

Sedmnáct let po řecko-perských válkách (499 - 448 př. n. l.) začaly neustálé konflikty mezi řeckými městskými státy. Jednou vítězila Sparta se svými spojenci, podruhé Théby a jindy zas Athény. Na všech stranách se prolévala povětšinou řecká krev. Války vyčerpávaly státy, které se následně začaly potýkat s vnitřními sociálními problémy. Na začátku 4. stol. př. n. l. se do této krušné doby narodil athénský politik a snad nejslavnější řečník starověku, Démosthenés.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (10 votes)

Války diadochů a Démétrios Poliorkétés

Jen málokdo v dějinách starověku zažil tolik osudových zvratů jako Démétrios přezdívaný Poliorkétés – Dobyvatel měst. Přestože stál jen krůček od získání říše Alexandra Velikého, na konci života přišel o vše.

Alexandrovi Velikému se během deseti let jeho tažení povedlo získat obrovskou a bohatou říši, která sahala od Řecka na západě až do Indie na východě. Když v roce 323 př. n. l. nečekaně zemřel, zanechal své panství bez oficiálního nástupce. Zájemců o jeho dědictví ale bylo hodně: Antigonos přezdívaný Jednooký, zkušený Alexandrův vojevůdce a tehdejší správce bohaté Malé Asie; Alexandrův druh z mládí Ptolemaios; náčelník Alexandrovy osobní stráže Lýsimachos; vojenský velitel Seleukos a mnoho jiných.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.4 (16 votes)

Alexandr Veliký: Výprava na konec světa (III.)

V pouhých pětadvaceti letech porazil Alexandr Makedonský perského krále Dáreia a zmocnil se jeho obrovského bohatství i rozlehlé říše, která sahala od Bosporu až k řece Indus. Přesto nebyl spokojen. Persie pro něj byla příliš malá. Aby se stal skutečným pánem světa, musel jít ještě o něco dál.

Když se na podzim roku 331 př. n. l. posadil pětadvacetiletý Alexandr Makedonský na trůn perského krále, stal se nejmocnějším a zároveň také nejbohatším mužem celého světa. Během předchozích měsíců a let svých tažení ukořistil tisíce tun drahých kovů a desítky tisíc uměleckých pokladů obrovské hodnoty. Protože rozhodně nebyl lakomý, podstatnou část zimy na přelomu let 331 a 330 př. n. l. strávil tím, že rozděloval jmění perských králů svým velitelům a vojákům. 

Z prostých členů Alexandrovy makedonské družiny se tak rázem stali urození boháči, jejichž majetek se tomu Alexandrovu hodně přibližoval. Peršané nevěřili svým očím. Jeden z nich počínání mladého monarchy trefně okomentoval těmito slovy: „Králi, dříve byl jediný Dareios, ale nyní si ty nadělal mnoho Alexandrů.“ Rozdíl mezi Alexandry ale existoval. Zatímco makedonský král dával před penězi přednost slávě a nepřestal žít skromně, jeho velitelé si na život v perském přepychu rychle zvykli. Někteří z nich začali nosit stříbrné boty, koupali se v drahých vonných olejích a neustále s sebou vodili maséry a komorníky. Jiní si krátili čas tím, že pořádali lovy se sítěmi dlouhými několik stovek metrů. Velitel Leonnatos si nechal dopravovat jemný písek na úpravu svých cvičišť až z Egypta. Není divu, že na dlouhé a namáhavé výpravy, které Alexandr plánoval, už se jim příliš nechtělo.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.8 (6 votes)

Alexandr Veliký: Král, který se stal bohem (II.)

Když se mladý makedonský král Alexandr přeplavil do Asie, měl mnoho dluhů a ovládal jen malý kus země. Po čtyřech letech vojenských výprav se stal největším boháčem světa a pánem rozlehlé Perské říše.

Na jaře roku 334 př. n. l. byl na pobřeží Helléspontu (mořská úžina, které dnes říkáme Dardanely) neobvyklý ruch. Moře křižovaly stovky řeckých lodí a na evropském pobřeží čekaly tisíce vojáků na přepravu do Asie. Všichni následovali svého mladého krále Alexandra, který se rozhodl vytáhnout proti Peršanům. Za Řecko a hlavně za sebe. Z celého svého srdce totiž toužil osvobodit Řeky z perského područí i po slávě, která by s tím byla spojena. Toužil po tom, aby mu bohové dovolili vykonat alespoň jeden velký čin. A ti rozhodně nebyli proti.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (10 votes)

Co by se stalo, kdyby byl Alexandr zavražděn?

Politika, praxe, kosmetika nebo tachometr – to jsou jen některá ze stovek slov řeckého původu, která denně používáme. Řecká kultura je jedním z nejdůležitějších zdrojů naší identity, za což ovšem vděčíme i Alexandrovi Makedonskému a jeho výpravám.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (4 votes)

Alexandr Veliký: Na počátku cesty ke světovládě (I.)

Necelých třiatřicet let – tak krátce žil Alexandr Makedonský. Během svého života toho ale stihnul hodně. Stal se pánem světa a dokonce i bohem. V čem bylo tajemství jeho úspěchu?

Důvodů, proč se z Alexandra stala legenda, bylo mnoho. Kromě jeho pozoruhodné bystrosti a toho, že byl královským synkem, mu pomohl fakt, že se narodil do mimořádně příznivé doby – tedy alespoň pro Makedonii. Ani po zdlouhavé a krvavé peloponéské válce (431–404 př. n. l.) nebyl v Řecku mír. Jednotlivé řecké státy neustále válčily mezi sebou a z jejich vzájemné nevraživosti začal těžit země, která do té doby stála mimo centrum dění – Makedonie. Její vzestup byl opravdu raketový. Během třiceti let se z nevýznamného království stala obrovská říše, která ovládala většinu známého světa. Zásluhu na tom měli především dva muži, král Filip II. (382–336 př. n. l.) a jeho syn Alexandr.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.6 (10 votes)

Leónidás a bitva u Thermopyl

Král Leónidás se stal legendou především díky své statečné smrti u Thermopyl roku 480 př. n. l., kde jen s hrstkou bojovníků dokázal vzdorovat mnohonásobné přesile. Kdo však Leonidás ve skutečnosti byl, a jaký život vedl před tím, než ho osud zavedl k Thermopylám?

Sparta, v níž se Leónidas narodil, byla velmi netypickým státem s vojenskou ústavou a správou. Obyvatelstvo spartského státu, který ostatní Řekové nazývali Lakedaimón, se dělilo do několika tříd, z nichž jen rodilí Sparťané měli plná občanská práva. Jediným zaměstnáním plnoprávných spartských občanů byla válka a obrana vlasti. Pro boj byli vychováváni, pro boj žili.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.7 (44 votes)
Syndikovat obsah