Římské dějiny

warning: Creating default object from empty value in /home/spqrcz/public_html/modules/taxonomy/taxonomy.pages.inc on line 33.

Sertorius: Neporažený Říman

Gnaeus Pompeius překračuje s armádou Pyreneje. Musí se utkat se Sertoriem, v němž přebývají ctnosti starých Římanů. Toho, koho nepřemohla ocel, zničí závist přátel.

Quintus Sertorius se narodil v roce 126 př. n. l. do vážené římské rodiny. V útlém věku ztratil otce a veškerou odpovědnost za jeho výchovu na sebe vzala matka. Za to se jí odměnil hlubokou láskou. Když jeho matka v roce 80 př. n. l. zemřela, Sertorius podle historika Plútarcha samým zármutkem sedm dní nepřijímal potravu a málem by zemřel, kdyby ho jeho důstojníci nepřesvědčili o důležitosti úkolu, který na něho jako na jejich velitele čekal.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.4 (8 votes)

Mithridatés VI.: Poslední záblesk helénského světla

MithridatésOd konce 2. století př. n. l. Římané v Malé Asii upevňovali své mocenská postavení. V roce 123 př. n. l. Gaius Gracchus prosadil zákon dávající jezdeckému stavu právo vybírat v provinciích daně. Provincie začaly být doslova vydírány výběrčími daní, kteří na platební neschopnosti vydělávali zabavováním půdy dlužníků. Nejvíce se zaměřili na provincii Asii, jednu z nejvíce prosperující části Malé Asie. Nenávist k Římanům v provincii rostla a bylo otázkou času, kdy trpělivost obyvatel přeteče. Nenávisti nakonec využil pontský král Mithridatés VI., když v roce 88 př. n. l. nechal v Malé Asii povraždit 80 000 Římanů a Italiků a vyhlásil Římu válku.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (21 votes)

Nero, zpěvák na trůně

NeroOheň stravuje celé čtvrtě Říma. V Neronových očích se odráží záře plamenů a císař se zápalem zpívá o zkáze Tróje. Sní o tom, že na základech zničeného města postaví krásnější Řím, který možná ponese i nové jméno, Neronia.

Když Nero v sedmnácti letech v roce 54 n. l.  usedl na trůn, vzbudil u Římanů velká očekávání.  Nový císař se zpočátku choval podle zásad svého velkého předchůdce Octaviana Augusta a nedal si ujít žádnou příležitost k projevování štědrosti a lidumilnosti. Snad pod vlivem svého učitele, stoického filosofa Seneky, jednou při podepisování rozsudku smrti prohlásil: „Jak bych si přál, abych neuměl psát.“

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.4 (7 votes)

Šťastný Sulla v nešťastném Římě

Zatímco Sulla na Východě bojuje proti Mithridatovi, Marius prolévá krev jeho přátel. Sulla se na prosby své ženy chystá s armádou do Říma, aby zbarvil římské ulice krví spoluobčanů. Po čtyřech stech letech svobody bude mít Řím opět svého samovládce.

Ve druhé polovině 2. století př. n.l. Římem otřásaly sociální problémy. Bohatí statkáři vlastnili většinu pozemků, na kterých zaměstnávali na úkor chudého obyvatelstva otroky. Latinové a Italikové se marně domáhali zrovnoprávnění. Řím byl rozdělen do dvou politických stran, mezi optimáty a populáry (viz slovníček). Docházelo ke střetu mezi senátem a ambiciózními politiky, kteří rozdmýchávali občanské nepokoje. Teprve politik a vojevůdce Lucius Cornelius Sulla svým tvrdým zásahem zjednal na chvíli pořádek.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.4 (5 votes)

Tiberius a Gaius Gracchus

Mladý Tiberius Gracchus se vrací z Hispánie do Říma. Cestou naráží na bohaté majitele půdy zbohatlé na úkor svých chudších spoluobčanů. Zatímco Římané vládnou velké části světa, sociální propast se prohlubuje. O záchranu sociální spravedlnosti se pokusí bratři Gracchové, kteří se v lidských dějinách stanou symbolem odporu proti nerovnosti.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (111 votes)

Caesarovy preventivní údery

V těchto dnech se opět vracím k Iuliu Caesarovi a k jeho zápiskům o válce galské. Nejen že vynikal jako výborný stratég, ale také i jako spisovatel. Své zážitky a zkušenosti popisuje natolik živě, že i po dvou tisících letech vás v táhnou do děje.

Caesar se ocitl v Gálii ve chvíli, kdy se galské kmeny začaly různě přeskupovat v rámci získávání nových úrodných polích. Tyto kmeny tlačily na jiné galské kmeny spřátelené s římským národem. Caesar musel na stěhování kmenů reagovat, pokud Řím nechtěl, aby se v budoucnu Galové nezačali hrnout i do Itálie.

Seianovo povstání proti Tiberiovi

„Čím budeš, až vyrosteš?“ ptali se malého Seiana jeho kamarádi. On se však jen ušklíbl a neodpověděl, dobře věděl, že se o svém snu stát se císařem nesmí nikomu říct. Ačkoli se dostal na práh jeho uskutečnění, ambiciózní plán nakonec utonul v krvi.

Lucius Aelius Seianus (20 př. n. l. – 31 n. l.) byl vášnivě zamilovaný muž. Nemiloval ovšem žádnou ženu, ale moc. Protože jeho rodina nebyla příliš známá, nejjednodušší způsob, jak se ke své lásce dostat byl přes vojenské ostruhy.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (7 votes)

Catilinovo spiknutí

Jedni jsou v Římě bohatí a jiní chudnou. Objeví se někdo, kdo se zmocní vlády a změní poměry ve státě? Příležitost čeká na Lucia Sergia Catilinu.

Lucius Sergius Catilina (108–62 př. n. l.) byl jako šelma. Krásný, ale zároveň divoký a nebezpečný. Mnozí Římané obdivovali jeho sílu, fyzický vzhled, odvahu a štědrost k přátelům, jiní ho nenáviděli kvůli jeho zvrhlé a zlé povaze. Catilina byl muž, kterému už od mládí nebyly cizí rozbroje, zvrhlosti, loupeže i vraždy. Obzvláště krutě se choval ke své vlastní rodině. Vyprávělo se, že měl poměr se svou dcerou, že zabil svou ženu, bratra a syna.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.3 (4 votes)
Syndikovat obsah