Latest albums
Fotografie oslav z Říma 2012
Podívejte se jak vypadaly osobnosti starověkého světa! Barevná rekonstrukce na základě bust a dalších typů soch.
Kastalský pramen v Delfách se nachází na úbočí skal Faidriad, zasvěcený byl stejnojmenné nymfě a později Músám. Kdo se z pramene napil, stal se prý básníkem nebo věštcem. Dnes je pramen pro nebezpečí pádu kamení pro turisty uzavřen. Dobrodružnému návštěvníkovi pak nezbývá nic jiného, než přelézt plot.
Archeologické muzeum v Delfách 2010
Jednou z nejznámějších staveb v Delfách je i takzvaný tholos. Jde o kruhový objekt neznámého určení s průměrem 13,5 metru, který pochází ze 4. století před naším letopočtem. Za jeho architekta pokládají historikové Theodora z maloasijské Fokaie. Budovu z pentelského a eleusínského mramoru původně tvořila kolonáda dvaceti dórských sloupů na obvodu a vnitřní kruhová „cella“ s deseti sloupy korintskými, do níž se vstupovalo portálem orientovaným na jih. Vnějšek stavby zdobily metopy s momentkami z bojů s Kentaury a Amazonkami.
Kyperská neolitická vesnička Choirokoitia, obývaná mezi 7. a 4. tisíciletím před naším letopočtem, je jednou z nejvýznamnějších lokalit svého druhu ve východním Středomoří. Kruhové domky zdejších obyvatel se zachovaly v tak dobrém stavu, že bylo možné některé z nich rekonstruovat.
Průměr odkrytých obydlí se pohybuje mezi třemi a devíti metry. Některé domky zřejmě měly i dvě patra. Část osídlení chránila skoro tři metry tlustá zeď. Vesnice se nachází na břehu řeky (dnes vyschlé), asi šest kilometrů od moře. Její obyvatele, kterých zde podle archeologů mohlo žít i několik set, se živili především lovem, rybolovem, pastevectvím a zemědělstvím. Choirokoitia je od roku 1998 zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Eleutherai (novořecky Elefthere, anglicky Eleutherae) bylo město a pevnost v severní části Attiky na hranici s Boiótií. Zbytky městského opevnění, které leží na 468 metrů vysokém pahorku, patří k těm vůbec nejzachovalejším v Řecku. Hradby pocházející ze 4. stol. př. n. l. jsou na některých místech skoro tři metry široké a několik metrů vysoké. Výborně se zachovalo šest strážních věží.
Cestovatel Pausaniás (2. stol. n. l.) se o Eleleutherách zmiňuje jen krátce (I, 38). Říká, že město dříve leželo v Boiótii, ale jeho obyvatelé toužili po athénském občanství a tak svou vlast připojili k Attice. Podle pověsti přispěli Eleutherší občané k zavedení Dionýsií (svátku Dionýsa) v Athénách. Do Athén totiž přinesli prastarou Dionýsovu sochu, kterou však pyšní Athéňané odmítli přijmout.
Je antické město v Boiótii, 14 kilometrů od Livadie. Zde roku 338 př. n. l. porazil Filip II. Makedonský spojená vojska řeckých městských států a ovládl Řecko. Bitva se udála na malé pláni mezi úpatím Thurionu a řekou Kefísem. Thébané, kteří spolu s Athéněny Řeky vedli, postavili nad hrobem svých padlých přes pět metrů vysokou sochu lva. Už ve starověku se socha zřítila a byla částečně pohřbena pod nánosem „věků“.
Když se o této soše na začátku 19. století doslechl turecký sultán, chtěl si ji hned nechat převést do Konstantinopole. Ale kvůli náročnosti přepravy obřích částí sochy z vnitrozemí, kde tehdy prakticky neexistovaly cesty, od svého úmyslu upustil. Socha tak zůstala v Chaironeii (dnešní výslovnost Cheronia) a na začátku 20. století byla restaurována.
Poslední komentáře
5 týdny 3 dny zpět
8 týdny 3 dny zpět
8 týdny 6 dny zpět
14 týdny 4 dny zpět
28 týdny 4 dny zpět
43 týdny 6 dny zpět
50 týdny 1 den zpět
1 rok 1 týden zpět
1 rok 14 týdny zpět
1 rok 21 týdny zpět