Lukianos : O Peregrínově smrti

Právě tenkrát si osvojil tu prapodivnou moudrost křesťanů, když se v Palestině dostal do styku s jejich kněžími a vykladači Písma. A co z toho pošlo? Zakrátko z nich učinil pouhé děti jako prorok, hlava náboženské obce a náčelník shromáždění, to všecko sám v jedné osobě. A z knih jedny vykládal a objasňoval a mnoho dalších také sám spisoval. I dívali se na něj jako na boha, sloužil jim za zákonodárce a na nápisech jej označovali jako představeného - neboť dosud uctívají toho velkého člověka, který byl v Palestině přibit na kříž za to, že uvedl v život ten nový kult.

Tehdy byl také Próteus za tuto činnost zatčen a uvržen do žaláře. A to mu přineslo nemalou vážnost pro jeho další život, pro jeho šejdířská vyprávění o nadpřirozených věcech a pro honbu za slávou, po níž tolik bažil. Když tedy byl uvězněn, považovali křesťané tu věc za velké neštěstí, nasadili všechny páky a pokoušeli se jej dostat z vězení. Potom mu, když to nebylo možné, prokazovali veškerou ostatní péči, a to ne jen tak nějak, ale s horlivostí. A tak hned za úsvitu bylo vidět, jak u vězení čekají stařenky, nějaké vdovy a sirotci; a jejich hodnostáři dokonce podpláceli žalářníky, aby mohli spát ve vězení spolu s ním. Potom mu přinášeli rozmanité pokrmy, přednášeli svá posvátná slova a rozmilý Peregrínos - tak si ještě dával říkat - byl jimi nazýván "nový Sokrates". Ale i z některých měst v provincii Asii sem přicházeli od křesťanů na náklad pospolitosti vysílaní lidé, aby tomu člověku pomáhali, s ním hovořili a ho utěšovali.

Projevují totiž nadmíru úžasnou rychlost, kdykoliv se přihodí něco, co se dotýká jejich celku. Krátce řečeno: nešetří ničím. Však se také tehdy od nich Peregrínovi pod záminkou jeho žalářování sešlo mnoho peněz a on si z toho udělal nemalý důchod. Ti bláhovci jsou totiž přesvědčeni o tom, že budou dočista nesmrtelní a že budou žít navěky; proto také pohrdají smrtí a mnozí z nich se sami vydávají úřadům. A potom, jejich první zákonodárce je přesvědčil, že si jsou navzájem bratry, jakmile se zapřou a pominou řecké bohy a budou se klanět tomu svému ukřižovanému mudrci a budou žít podle jeho přikázání. Proto opovrhují shodně veškerým majetkem a považují jej za společný, třebaže tento názor přijali, aniž se jim dostalo nějaké bezpečné záruky. Přijde-li tedy k nim nějaký šejdíř, který se vyzná a dovede využít poměrů, tropí si z těch prostoduchých lidí šašky a takřka ihned se stane bohatým.
 

(z edice Antické knihovny)

 

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (4 votes)