Athéňan Aristión

Na začátku římské války s Mithridatem se Mithridates snažil získat spojence z různých stran a neopomenul ani Řecko. V roce 88 př.n.l. napadl a dobyl Délos, malý ostrov ve Středozemním moři uprostřed Kyklad, který odpadl v té době od Athéňanů, a kde bylo středisko boha Apollona s jeho chrámem a s pokladnicí attického spolku. Ostrov pak předal zpět Athéňanům, čimž si je získal na svou stranu  a po jistém Aristiónovi poslal Athéňanům i posvátný poklad z Délu. Aristión, filosof politik, však poklad využil k získání moci v Athénách. Ačkoli byl stoupencem Epikúrovy filosofie, dal hned po převzetí moci zabít část Athéňanů kvůli římskému smýšlení a další část poslal Mithridatovi. Za dva roky však Sulla obléhal Athény a Aristióna zabil. 

Není to ojedinějí případ, kdy se filosof stal tyranem. Například Kritiás, aristokrat a sofista (460-403 př.n.l.), který byl nejbezohlednější z oligarchického kolegia tzv. třiceti tyranů po peloponnéské válce, byl Sokratovým žákem a příbuzným Platóna. Platón po něm dokoce pojmenoval jeden ze svých dialogů.
 

O zavedení tyranidy usilovali také pythágorovci v Itálii a Peisistratos, který je někdy počítán mezi sedm mudrců, vládl v Korintu rukou více než pádnou.

Zamýšlím se tedy nad tím, zdali se skutečně všichni filosofové zabývají filosofováním ze snahy najít moudrost a dokonalost nebo ji někteří spíše zneužívají pro osobní útěchu v chudobě a nečinnosti. 

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.5 (4 votes)