Marcus Crassus

 Crassus byl asi nejvíce znám tím, že uhasil spartakovo povstání a poslal Hádovi římské legie v bitvě u Karrh. Potlačeni vzpoury v Itálii mu spíše spadlo do klína, protože se v té době nenacházel v Itálii žádný vojevůdce. Pompeius i Caesar byli totiž mimo Itálii. Až ke konci vzpoury se objevil v Itálii Pompeius a zničil v podstatě prchající otroky. Ale o tom bych nechtěl dnes psát.
Otec Marca byl Censor a protože vyrůstal v domě svých dvou bratrů kde se střídmě požívala strava, nesl si tento zvyk po celý život.
Jediná necnost, kterou si nesl byla hrabivost. Sice půjčoval bez úroků, ale když minul termin vrácení dluhu, dokázal nemilosrdně své peníze tvrdě požadovat nazpět. Marcus Crassus stál někde mezi Caesarem a Pompeiem. Takže si dokázal naklonit jak příznivce Caesarovy, tak i příznivce Pompeiovy. V podstatě v té době byli tři muži, kteří ovládali Řím. Pampeius, Caesar a Crassus. Je neuvěřitelné jak se dokáží spojit dohromady ti, kteří se vzájemně nemají rádi, když jde o společné zájmy, zatímco dobří lidé jsou mysli nejednotní jako ovce bez pastýře. Tito tři se společně domluvili, že si rozdělí moc mezi sebe a zabránili všem (dokonce i Catonovi), aby se postavili jako protikandidáti. Nakonec se dohodli, že Caesar dostane Gálii, Pompeius hispánské provincie a Crassus Sýrii. Crassus chtěl dohnat slávu Pompeiovu i Caesarovu a pustil se s radostí hned do velkého podniku, dobývat Persii. Ti, kteří chválí Alexandrovo vojenské tažení a Crassa odsuzují, nejednají správně, protože posuzují počátek podle konce. Každopádně doplatil na svou přílišnou sebevědomost a na druhé straně na svou důvěru vůdci arabského kmené Abgara, který ho zavadl přímo do pouště a perská jízda udělala své. Ačkoli mnoho vojáků zemřelo díky jeho ambicím, nikdo z nich mu to nevyčítal, ale padli přibiti k zemi perskými oštěpy a šípy.
Sám Crassus padl o něco později u Karrh, kde mu perský král slíbíl ukončení války za odchod římských vojsk. Crassus se sice již poučil z předešlých zrad, ale jeho vojáci byli již natolik unavení, že požadovali aby vyjednal mír. Crassus věděl, že se jedná o léčku, ale svolil k jednání. Jeho poslední slova byly : " ...řekněte všem ostatním lidem, že Crassus zahynul oklamán nepřáteli, ne zrazen spoluobčany".

 

Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)