Vyznamenání římské armády

Vojenská vyznamenání (dona militaria): Náhrobní kameny důstojníků často zobrazují důstojníky s jejich vyznamenáními. Do poloviny druhého století se odměny za statečnost a výjmečné skutky vyvinuly do ustáleného systému odstupňovaného podle hodností. Výjimkou byly zlaté nebo stříbrné koruny (coronae) udělované původně za konkrétní činy jednotlivců, např. corona muralis pro prvního, kdo vstoupil do obléhaného města nebo corona valaris za podobný úspěch proti nepřátelskému táboru. Občanská koruna (corona civica) byla udělována za záchranu života spoluobčana a byla vyrobena z dubových listů. Nejstarší koruna byla corona aurea, v podobě vavřínového věnce s dlouhými stužkami, ale za časů císařství byla považována za nejnižší z těchto vyznamenání.


Za republiky byla vojenská vyznamenání získávána převážně osobními zásluhami bez ohledu na hodnost. Za císařství byla určitá vyznamenání vyhrazena určitým hodnostem a tradiční důvod pro udělení vyznamenání byl často ignorován. Takto corona navalis mohla být udělena jen mužům konzulské hodnosti a už nebyla nijak spojena s mořem nebo loděmi. Corona obsidionalis, udělována za záchranu armády, byla díky své podstatě udělována veliteli. Není jasné, zda byla udělována za císařství, ačkoliv Plinius uvádí, že Augustus jednu získal. Poslední, kdo ji jistě obdržel, byl Sula. Corona civica si podržela její původní význam a stále mohla být získána tím, kdo zachránil život spoluobčana a udržel jeho pozici v boji. Avšak corona muralis a valaris se prostě stala vyznamenáním, nijak nespojována s hradbami měst nebo náspem nepřátelského tábora. Tyto dvě, v dobách císařství, vyrobeny ze zlata, nemohly být uděleny nikomu pod hodností centuriona.

Běžné odměny, příslušející k hodnostem byly: páry torques (keltské symboly autority), náramky (armillae, také převzaté od barbarů) a sada phalerae. Phalerae měly podobu těžkých zlatých nebo stříbrných puklic zdobených reliéfy s mytologickými stvořeními, které byly nošeny na hrudi upevněné na koženém postroji, jak je vidět na náhrobku centuria M. Caelia. Aquilifer z Mohuče nese svá torques a falerae standardním způsobem a má také coronu civicu. Jediné kdy nalezené exempláře těchto vyznamenání, je kompletní sada z postříbřeného bronzu nalezena v Lauersfortu poblíž Vetery. Tato vyznamenání byla obvykle udělována centurionům.

Obyčejní vojáci mohli obdržet: phalerae, torques a armillae. Centurionům, kromě již zmíněných vyznamenání, bývaly uděleny též zlaté koruny. Centurioni z Primi ordines a mladší tribuni mohli také dostat stříbrné kopí (hasta pura). Existovala také prostá zlatá koruna (corona aurea), která mohla být udělena centurionům a vyšším důstojníkům (např. tribunům). Starší tribuni mohli očekávat: dvě zlaté koruny, dvě stříbrná kopí a dvě malé stříbrné standarty (vexila). Legáti mohli obdržet po třech od každého vyznamenání a provinční guvernéři konzulské hodnosti dokonce po čtyřech kusech. Hasta pura a vexilum získaly podobu symbolických replik, menších než originály, a také se objevují na náhrobních kamenech. Při ceremoniálních příležitostech byly nošeny doprovodem vyznamenaného důstojníka.

Tato vyznamenání byla udělena i celým jednotkám a jsou zobrazena na jejich standartách jako např. na reliéfu z Říma, pravděpodobně zobrazujícím jednu z římských kohort. Pod orlem je vexilum, corona muralis a corona aurea, která je také na dalších dvou standartách. Jednotky takto vyznamenané nosily titul torquata jako například Ala Petriana.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.2 (9 votes)