Thalés z Milétu (asi 640-562 př. n. l.)

Thalés, syn Examia a Kleobúliny, byl podle mnoha antických zdrojů z fénického rodu Thélidů. Možná i proto se po určitou část svého života živil obchodem a hodně cestoval. Dle mého názoru byl Thalés snad vůbec prvním vědecem v evropských dějinách. Jako první se totiž pokusil vysvětlit vznik světa bez zásahu bohů.

Zkoumáním přírody se začal zabývat po návštěvě Egypta a Babylónie, kde se prý poprvé seznámil s matematikou a astronomií. V astronomii si získal věhlas díky předpovědi zatmění slunce z 28. května 585 př. n. l. Kromě toho dokázal také stanovit přesné datum slunovratu, vypočítat dráhu Slunce od jednoho slunovratu k druhému a podle některých také určit (zdánlivou) velikost Slunce jako 1 / 720 kruhu sluneční dráhy (= 1/2 úhlového stupně; nepatrně podceněno) a právě tak i velikost Měsíce vzhledem ke kruhu jeho dráhy. Určil prý také roční období a rozdělil rok na 365 dní.

Byl i výborným matematikem. Vypráví se, že když se mu poprvé podařilo vepsat pravoúhlý trojúhelník do kružnice (= dnes notoricky známá Thalétova věta) dal obětovat býka. Hieronymos o něm říkal, že vypočítal výšku pyramid podle jejich stínu – změřil jej totiž právě tehdy, když náš vlastní stín má stejnou délku jako naše postava. Dále jako první dokázal, že kruh je rozpůlen svým průměrem. Vytvořil poučku o shodnosti dvou protilehlých úhlů a větu o shodnosti trojúhelníků se stejnou stranou a dvěma přilehlými úhly, kterou používal, při určování vzdáleností na moři. Mnoho z těchto objevů pak o tři století později formuloval Euklidés ve svých Elementech geometrie – tedy v díle, jež mimo jiné později ovlivnilo i Newtona.

První také vykládal o přírodě a stal se tak zakladatelem ionské (= materialistické) filosofické školy, která se poprvé v dějinách lidstva pokusila vysvětlit současný stav věcí a fungování světa bez zásahů nadpřirozených sil. Tvrdil, že vše pochází z vody – Země a všechno ostatní se podle Thaléta vytvořilo z vody přirozeným procesem. Obecná Tháletova představa o přírodě byla, že Země je plochý kotouč plovoucí na vodě, a že zemětřesení nastává, když se voda (na níž Země plave v prostoru) neúměrně pohne.

V antice se vyprávěl příběh, podle kterého se Thalés s nějakou stařenou vypravil v noci z domu pozorovat hvězdy. Už od domu šel filosof se zakloněnou hlavou a díval se na nebe. Nedával pozor na cestu, zakopl a propadl se do studně. Stařena se mu vesele smála se slovy: „Jak chceš, Thaléte, poznat to, co je na nebi, když nevidíš ani, co je pod tvýma nohama?” Toto vyprávění potvrzuje neustálou a všeobecnou pravdivost hesla „Všeho s mírou”, jehož autorem je právě on.

Kvůli svému bádání si Thalés dokonce nenašel čas ani na založení rodiny. Když se ho známí ptali, proč nemá vlastní děti, řekl prý, že z lásky k dětem. Také se vypravovalo, že když ho matka nutila, aby se oženil, odpověděl: „Ještě na to není vhodná doba.” A když na něho v pozdějším věku naléhala znovu, pravil: „Už na to není vhodná doba.”

Ve své "selské" moudrosti dokázal také pohotově reagovat na různé zvídavé otázky a poznámky. Říkal například, že smrt se ničím neliší od života. Když se ho pak kdosi zeptal, proč tedy nezemře, odpověděl: „Protože v tom není rozdíl. ”Na otázku, co vzniklo dříve, zda noc nebo den, odpověděl: „Noc, ale jenom o jeden den.“ Co je nesnadné? „Poznat sebe sama!“ Co je snadné? „Dát radu jinému.“ Jak bychom žili nejlépe a nejspravedlivěji? „Kdybychom sami nedělali to, co vytýkáme ostatním.“

Jeho známé výroky jsou:

„Poznej sebe sama.” (tento výrok Antisthénés v „Nástupnictvích /filosofů/“ připisuje Fénomoi = mýtická první Apollónova kněžka a věštkyně v Delfách, od které si jej prý přisvojil Cheilón)
„Zachovávej míru!“
„Uč i uč se to lepší!“
„Záruky jsou nenasytné.“
„Pamatuj na přátele, přítomné i nepřítomné.“
„Neukazuj jen krásný pohled, nýbrž buď krásný ve svém snažení.“
„Nebohatni špatným způsobem!“
„Nezprotivuj se svou řečí těm, kteří získali tvou důvěru.“
„Lichotit rodičům, neváhej!“
„Neočekávej ve strachu, co je špatné!“
„Jak posloužíš v nouzi rodičům, tak to sám očekávej ve stáří od dětí.“
„Hodně znát, to je obtížné.“
„Nečinnost je trapná, nemírnost škodlivá, nevzdělanost obtížná.“
„Když vládneš, pořádej sám sebe!“
„Nebuď nečinný, ani když jsi bohatý.“
„Nevěř každému!“

Zachaval se od něj i tento zpívaný výrok:

Nejsou důkazem rozumné představy přemnohá slova;
usiluj o jedno moudré,
vol si jedno dobré,
tak spoutáš lidí žvanivých
jen bez konce tlachavou řeč.

 

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (7 votes)