Plinius mladší o křesťanech

 Na konci Pliniových dopisů se nachází jeden list adresovaný císaři Trajánovi. Ptal se ho, jak má jednat s těmi, kteří vyznávají křesťanskou víru. Zdá se, že na začátku druhého století našeho letopočtu se v Bythínii, kde byl Plinius císařským legátem, celkem křesťanství šířilo, ale nebylo státem povoleno. Plinius při výsleších postupoval tak, že se třikrát zeptal "provinilců" zda jsou křesťané a pokud nezapřeli, byli odsouzeni k smrti. Stačilo, aby vás někdo anonymně obvinil, že se scházíte s křesťany a skončili jste u výslechu. Proč římský stát zakázal křesťanskou víru? Z Pliniova listu vyplývá, že byly zakázané všechny spolky, které se chovaly vůči státu nějak podezřele. Křesťané tak do takových spolků dobře zapadli. Nejspíše římskému státu bylo jedno co křesťané vyznávají, protože římský systém byl velice tolerantní co se týká vyznání víry. Ale co tento systém nemohl akceptovat byl negativní postoj křesťanů vůči státu, který byl pro ně duchovní nepřítel. Mnozí starověcí historici uvedli, že křesťané nejsou vlastenci, nejsou loajální státu a v dobách krize vyvolávají úmyslně chaos, což stát v době krize potřebuje co nejméně. Císař Traján Pliniovi odpověděl, aby nedbal na anonymní udání. Nicméně z listu se dovídáme, že se křesťané snažili žít velice morálně. "Každý den Páně vzájemně přísahají, že nebudou zabíjet, krást, cizoložit a škodit druhým".

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.3 (4 votes)