Mořeplavba ve starověku

Mořeplavba byla klíčovým způsobem dopravy ve starověku. Právě jí se proto zabývají ve svých knihách Začiatky hľadania (Mladá léta, Bratislava 1981) a Mořeplavci, cestovatelé, objevitelé (Olympia, Praha 1974) badatelé F. Barkar a H. Schreiber.

-Egypt-

- Egypťané byli zřejmě prvními staviteli vyspělých lodí vůbec. Archeologové totiž nalezli výčet lodí z roku 2800 př. n. l., který zahrnuje i první doloženou námořní loď. Byla 100 metrů dlouhá a nesla název „Uctívání obou zemí.“

- Rudé moře Egypťané nazývali "Velká zeleň"

- E. začali používat k přepravě velbloudy až kolem roku 500 př. n. l. <- do té doby se k cestování používal výhradně Nil. První egyptské lodě byly papyrusové čluny pravěkého typu, později se ovšem začaly lodě stavět z libanonských cedrů. Měly velký stořár, čtvercovou plachtu, kormidlo a stříšku proti slunci.

- královna Hatšepsut (vládla v letech 1479/1473–1458/1457 př. n. l.) – uspořádala námořní výpravu do země Punt (dnešní Somálsko a Eritrea), vzdálené dobrých 2000 km. Výprava trvala tři měsíce a získala bohatou kořist.

- V 18. stol. př. existoval kanál mezi nilskou deltou a Rudým mořem – později byl zanešen pískem.  Faraon Necho (= Nekos, 609-593 př. n. l.) se za své vlády pokusil tento kanál obnovit. Ale když zjistil že podobná stavba nebude jen tak, rád poslechl zvěstí o tom, že Afrika je vlastně ostrov a rozhodl se zorganizovat výpravu na její obeplutí. Jejím cílem bylo především zjistit, jak dlouho bude trvat, než se námořníci dostanou z Rudého moře do nilské delty a tím pádem, jestli se takové cestování vyplatí.

• Popis Nechovy výpravy: féničtí námořníci s několika loděmi vyrazili na konci listopadu. Veslovali celou cestu Rudým mořem, pak za pomoci monzunu obepluli Somálsko až k rovníku. Po té zakotvili a znovu vyplout se odvážili až na jaře, kdy začaly vát jihovýchodní větry. V Mosambickém průlivu využili Agulhaský proud a obepluli mys Dobré naděje – jedno z nejnebezpečnějších míst jižních vod. Zde znovu zakotvili, aby přečkali zrádné bouře a zaseli rychle rostoucí pšenici, kterou si vezli s sebou. Sklidili v listopadu a odpluli v prosinci – čekala je nejhorší část cesty – pálící slunce a nedostatek vody (poušť Namib) potom zase nepříznuivé větry a protiproudy. V půli března mohli být v Nigérii, v červnu v Libérii, kde přistáli a znovu zaseli. Před koncem druhého roku plavby spatřili poprvé známé osady a na začátku třetího roku propluly Gibraltarem.

 

-Fénície-

- Féničané - semitský národ, původem z Perského zálivu. Jedno z nejvýznamějších měst - Tyros. Živili se obchodem, těžbou a zpracováváním kovů. Též stavbou lodí, barvením látek, vyvážením cedrového dřeva, skla.

- jejich lodě byly přes třicet metrů dlouhé s krytou palubou a jedinou plachtou. Nesly 30-50 veslařů.

- podnikali plavby kolem celého Středomoří a především na sevenrím pobřeží Afriky založili mnoho osad, včetně později slavného Kartága. Vypravili se také za Herakleovy sloupy - až na Cínové ostovy (dnešní Velká Británie) a na pobřeží Západní Evropy. Dováželi odsud cín a měď.

- spis o cestě do Guinejského zálivu napsal mořeplavec Hanno

 

-Řecko-

- až do roku 400 př. n. l. byl nejbohatším řeckým městem Milétos -> významné obchodní centrum, kde také vznikali první spisy o mořeplavbě a první mapy světa.

- 1100-800 př. n. l. -  začátek průzkumu Černého (= Pohostinného) moře, zde byla založena spousta milétských kolonií.

- kolom roku 630 se dostali první Řekové do Atlantiku – mořeplavec  Kolaeus návštívil hispánský Tartéssos. Cestovali prý i na dálný sever – snad až Skandinávie. Podle Schreibera znali také řeky Óxos (= Amudarja), Jaxartés (= Syrdarja) a věděli o Číně. Díky plavbě proti proudu řek, zmapovali Dunaj a další velké evropské řeky.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (8 votes)