Lucius Antonius (1. stol. př. n. l.)

Ačkoli byl mladším bratrem triumvira Marka Antonia, byl stoupencem římské republiky. Postavil se proti Octavianovi, když nespokojení italští rolníci přicházeli o své pozemky, které byly věnovány vojákům triumvirů.

O jeho životě moc nevíme, snad jen to, že v roce 50 př. n. l. se stal Lucius Antonius kvestorem, v roce 44 př. n. l. se stal tribunem lidu a v roce 41 př. n. l. se stal konzulem společně Publiem Serviliem Vatiem.

Když v bitvě u Filipp v roce 43 př. n. l. zvítězil Octavianus a Markus Antonius nad Brutem a Cassiem, pomáhal nejprv v organizování rozdělovaní pozemků vojákům triumvirů. Triumvirové totiž svým vojákům slíbili za odměnu lukrativní pozemky a domy v osmnácti italských městech, přičemž do té doby se vojákům přidělovaly jen pozemky v nepřátelských dobytých územích. Byla to pojistka, aby vojáci byli věrni triumvirům. "Potřeba jistoty, kterou - jedni čerpali od druhých, nadále sváděla triumviry dohromady – neboť velitelům ji k zachování moci dávalo vojsko a vojsku, snažícímu se udržet si vše, co získalo, další trvání moci jejich dárců" (Appiános).

Tím nejvíce trpěli rolníci, kteří přicházeli o svá pole. A zatímco byl Marcus Antonius v Egyptě a Octavianus spravoval Itálii, začali se rolnici obracet na Lucia Antonia jako na svého ochránce. Rolníci dokázali pochopit, že triumvirové proskribovali své nepřátele, ale nechápali, proč se obrací proti rolnictvu, které jim nic neudělalo. Lucius Antonius tehdy stál na straně republikánů a nesouhlasil s vládou triumvirů. Nezdálo se totiž, že by triumvirové měli v plánu složit funkce po uplynutí stanovené doby. Byl ochoten jít i proti svému bratru Markovi, kdyby se nevzdal triumvirátu. Podle Lucia byl triumvirát vytvořen kvůli Brutovi a Cassiovi a smrtí oněch dvou měl skončit a měla být obnovena republika. Mezi Luciem a Octavianem začalo docházet k projevům nepřátelství. Lucia také začali využívat Markovi přátelé, kteří se obávali Octavianových snah naklonit si vojáky Marka Antonia. Octavian jim totiž rozdával peníze a nejlepší pozemky v Itálii. I Fulvie, manželka Marka Antonia, podporovala ze všech sil Lucia, protože chtěla, aby se její manžel vrátil do Říma místo toho, aby trávil čas v Egyptě s Kleopatrou.

Octavianus začal obviňovat Lucia, že jedná v rozporu s tím, na čem byli s Markem Antoniem umluveni. Lucius zase obviňoval Octaviana, že se chce stát jediným vládcem římské říše.
Toto nepřátelství vyústilo v otevřenou válku.

Hlavní střet Luciových a Octavianových vojsk se odehrál u města Perusie. Lucius Antonius měl početně silnější armádu, ale nechal se zlákat do léčky. „Lucius totiž táhl proti Salvidienovi, vracejícímu se s velkým vojskem z Galie k Octavianovi. Salvidiena sledovali Antoniovi velitelé a bránili mu v postupu vpřed. Agrippa, nejdůvěrnější Octavianův přítel, dostal strach, aby Salvidienus nebyl obklíčen, a obsadil proto Sutrium, výhodné místo z hlediska Luciova, neboť se domníval, že Lucius ponechá Salvidiena osudu a obrátí se proti němu, načež Salvidienus mu přispěje, a dostane se tak do zad Luciovi.“ (Appianos: Krize římské republiky, str. 372).
Vše dopadlo přesně tak, jak Agrippa doufal. Lucius se pak stáhl k nedobytnému městu Perusii, kde zřídil tábor a očekával příchod posil.

Lucius Antonius bojoval z obklíčeného města statečně, ale hlad, který na něho dorážel, ho donutil, aby se Octavianovi vzdal. Lucius však vyjednal pro sebe a pro své přátelé důstojné podmínky, takže mohli svobodně odejít. Octavianus chtěl potrestat město Parusii vydrancováním. Než však k tomu mohlo dojít, zapálil kdosi svůj dům a oheň se pak dále rozšířil na celé město.

Octavianus se však Luciovi nepomstil, ale naopak ho poslal do Hispánie jako místodržitele.

Luciův příklad odhodlání bránit svobodu i za cenu, že bude muset jít proti svému bratru je ukázkou toho, že boj za svobodu a spravedlnost se neopírá o pokrevní či přátelské svazky. Víra ve svobodu a demokracii stojí na věčném principu ctnosti, ke kterému se lidstvo vrací kdykoli, kdy padá vláda tyranie. Historie nám ukázala, že se jedná o věčný koloběh boje svobody s tyranií, které se vzájemně střídají a nějakou dobu vládnou. Povinností lidstva je udržet chod svobody, co nejdéle a trpět tyranii, co nejkratší dobu.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (6 votes)