Jak si Peršané vybírali zřízení

Tagged:

Tři Peršané, Otanés, Megabyzos a Dareios, se rozhodli svrhnout vládu Smerdise (konec 6. stol. př. n. l.), který se vydával za syna perského krále Kýra. Předtím se však rozhodovali, které státní zřízení nastolí. Rozhodovali se mezi třemi zřízeními: demokracii, oligarchii a samovládou. Každý uvedl důvody, proč právě ono zřízení, které považoval za dobré, je nejlepší.

Otanés se domníval, že po zkušenosti se Smerdisem, který svou vládu zneužil, by měl vládnout lid. Král totiž nemusí skládat za své činy účty a i ten nejlepší člověk by se mohl změnit k horšímu, kdyby se dostal k moci. Z bohatství, které s vládou získá, se totiž rodí pýcha a závist, což jsou vlastnosti, které jsou rodiči mnoha špatností. Naopak demokracie je podle něj naplněna rovnoprávností. Úřady se udílejí volbou a každý musí skládat účty ze svého úřadování.

Megabyzos také kritizoval samovládu, výhody však nespatřoval v demokracii, ale v oligarchii. Podle Megabyzose, nic není nerozumnějšího nad neužitečný shluk lidí. Myslel si, že je nerozumné dávat si pozor na samovládcovu pýchu a přitom upadnout pod zpupnost nevázaného lidu. Samovládce aspoň jedná po nějaké úvaze, ale lid, podle Megabyzose, neuvažuje. Jak by totiž také mohl uvažovat, když se tomu nenaučil a vrhá se do věcí bez rozumu jako horská bystřina. Navrhl proto, aby stát spravovala skupina nejlepších a nejzkušenějších mu­žů.

Dareios souhlasil s Megabyzem co se týkalo demokracie, ale nesouhlasil s tím, aby se vláda vložila do rukou nějaké skupiny. Podle Dareia, není nad vynikajícího jedince, který dokáže lid bezvadně spravovat. V oligarchii spatřoval nebezpečí mocenského boje mezi mocnými lidmi, kteří vládnou. Každý chce být tím nejlepším, jehož mínění by převládalo. Když pak vládne lid, je vyloučeno, aby nedošlo ke špatnostem. Jestliže se vloudí špatnost do veřejných záležitostí, nevznikají tím mezi špatnými nepřátelství, ale naopak mocná přátelství. Ti, kdo ve veřejné správě jednají špatně, konají tak svorně. Takové věci se dějí tak dlouho, dokud se někdo nepostaví do čela, a neučiní jim přítrž. Za to dochází u lidu obdivu a z obdivovaného se stává samovládcem. Podle Dareia, se oligarchie i demokracie časem změní v samovládu.

Z těchto třech názorů, si Peršané nakonec zvolili samovládu a Dareios se stal perským králem.

Síla demokracie stojí na blahobytu většiny populace ve státě. Demokracii mohou oslabit samotní občané, pokud budou nespokojeni. Demokracii také může ohrozit nevzdělanost, jak upozorňoval Megabyzos.
Lidé už však nejsou nevzdělaným davem, jak to mohlo být za dob Peršanů. V demokracii mají všichni stejná práva při vybírání do veřejných úřadů. Když je někdo chudý schopen vykonat něco dobrého pro stát, není mu v tom jeho nízké postavení na překážku. V tomto má demokracie přednost před monarchií a oligarchií.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (4 votes)