Portál Antika

Jak nákladný byl život ve starověkém Římě a kolik byste utratili za potraviny či dům? Ve srovnání s naší dobou byste pravděpodobně vydělávali mnohem méně a za jídlo, oblečení a kulturu naopak zaplatili o mnohem více. Na druhou stranu byste si mohli pořídit cenově dostupného otroka :-)
Nejdůležitějším platidlem starověkého Říma byl takzvaný sestercius. Za Marka Aurelia odpovídalo sto sesterciů 7,28 gramům zlata. Jeden gram zlata stojí v naší době kolem sedmi set korun. Pokud by starověký římský měnový systém stále existoval, jeden sestercius bystu u nějakého směnárníka pořídili asi za 50 korun.

Římské platy
Nejvyšší platy v římské říši měli funkcionáři císařské administrativy. V římské republice byly některé úřady (například konzulát, prétura, édilita a tribunát lidu) čestné a tedy neplacené, za to správci provincií, kteří byli zároveň i nejvyššími veliteli, dostávali jeden milion sesterciů ročně, což odpovídá padesáti milionům korun. Hodně vydělávali i lékaři, kteří ošetřovali bohaté pacienty. Dobří lékaři dostávali až několik set tisíc sesterciů ročně. Císařský lékař si za rok mohl vydělat až půl milionu sesterciů, tedy asi pětadvacet milionů korun. Roční plat římského legionáře naopak nebyl nijak závratný. Špatně se nevedlo ani hercům, kteří si každý rok mohli přijít i na několik set tisíc sesterciů. Profesor rétoriky vydělával ročně 100 000 sesterciů (asi 5 000 000 korun).
Vojáci si ročně přišli na 1 200 sesterciů, tedy asi šedesát tisíc korun. Z toho si navíc museli platit stravu, oděv, obuv a výzbroj včetně její opravy. Přilepšit si ovšem občas mohli válečnou kořistí. Průměrná mzda námezdných dělníků se pohybovala mezi třemi až šesti sestercii za pracovní den. Tedy mezi 150 až 300 korunami za den.

Ceny starého Říma
Nyní se podívejme na ceny. Necelých deset kilo pšeničné mouky, stálo 12,5 sesterciů (625 korun). Dnes zaplatíme za kilo mouky kolem 15 korun, stejné množství mouky tedy dnes pořídíme desetkrát levněji. Že se ceny tolik liší, je způsobeno metodou jakou se pšenice získávala. Co člověk získával těžkou prací, nyní získávají stroje rychleji a díky ropě i levněji. Jedna kráva stála 800 sesterciů (40 000 korun). Jezdeckého koně byste koupili za 3 000 sesterciů (150 000 korun). A vepře za 280 sesterciů (14 000 korun). Pár sandálů byste koupili za 80 sesterciů (4 000 korun).
Nejlevnějšího otroka byste koupili za 400 až 800 sesterciů (20–40 000 korun). Otroka se základním vzdělání byste pořídili za 2 000 sesterciů (100 000 korun). Kdo by pak měl zájem o krásnou otrokyni, zaplatil by 4 000 sesterciů (200 000 korun). Opravdu vzdělaný a kvalifikovaný otrok by vás přišel minimálně na 8 000 sesterciů (400 000 korun).
Co se nemovitostí týče, už za dva tisíce sesterciů (100 000 korun) se dal koupit domek na venkově. Za činžovní dům ve městě byste zaplatili milion sesterciů (50 000 000 korun). Panský dům by vás vyšel na jeden a půl milionu sesterciů (75 000 000 korun). Velký statek se dal pořídit za čtyři miliony sesterciů (200 000 000 korun). To je číslo skutečně obrovské, ale je nutné si uvědomit, že velké římské statky do značné míry nahrazovaly dnešní továrny. Do měst na prodej z nich putovaly nejen zemědělské plodiny a hospodářská zvířata, ale i hotové potravinářské a řemeslné výrobky.

Sochy pro boháče, divadlo pro všechny
Ceny starých originálních soch a obrazů se pohybovaly kolem 100 000 (5 000 000 korun) sesterciů za kus. Jejich kopie stály 10–15 000 sesterciů (500–750 000 korun). Nová socha se dala pořídit za 5–7 000 sesterciů (250–350 000 korun).
Kniha (jeden svitek) stála od čtyř do dvaceti sesterciů (200–1 000 korun). Většina starověkých děl však musela být napsána v několika knihách (svitcích). Kupříkladu Hérodotovy Dějiny tvořilo devět knih. Vstup do divadel, cirku a amfiteátru byl v Římě zdarma.
------------------------------------------------------------
_{Literatura
Hošek, R. – Marek, V.: Řím Marka Aurelia. Praha, MF 1991.}