Fabius Maximus - od zdrženlivosti k vítězství

Fabius Maximus v dětství působil na svrtevníky jako pomalý a líný mladík, ale právě tyto vlastnosti dopomohly k tomu, že se stal jedním z nejznámějších římských vojevůdců. Tak mne také napadá jedna filosofická úvaha. Každá vlastnost je jako mince - má dvě strany. Statečnost se dá vyměnit za nerozumnost, strach za opatrnost, pýcha za sebejistotu, zdrženlivost za liknavost. Jestli je ta která vlastnost dobrá neurčují lidé, ale okolnosti.
Byla to právě Fabiova zdrženlivostm která vyčerpávala Hannibala, když táhl Itálií. Fabius se totiž stále vyhýbal bitvě, což mělo za následek, že Hannibalo vojsko začalo trpět nedostatkem potravy a i morálka vojáků začínala upadat. Proto se Hannibal snažil Fabia vyprovokovat k bitvě, leč marně. Fabius se totiž neustále pohyboval na úpatích vrcholků, takže měl dobrý přehled, kde Hannibal je a tím pádem mohl udržovat přiměřenou vzdálenost od Hannibalova vojska a nepříteli nepopřál ani chvíli oddechu. 
Toto protahování války se však nelíbilo jeho rivalům a způsobili to, že mu byl přidělen spoluvelitel jménem Minucius a rozdělili si armádu. Mladý velitel, který byl plný ctižádosti, se vrhl na Hannibala a byl také na hlavu poražen. Na pomoc mu přišel Fabius, který donutil Hannibala k ústupu. Minucius svou chybu uznal a složil cele velení Fabiovi. Pak zažil Řím dvě velké poražky u u Trasimenského jezera a u Cann, což bylo v době, kdy Fabius nevelel žádné legii. Po těchto porážkách ho Řím opět povolal a prohlásili diktátorem a úspěšně vyčerpával Hannibala. 
Nakonec to byl Scipio, který donutil Hannibala k návratu do Kartága, aby tam čelil Scipiovi. Zajímavé je, že Fabius byl proti tomu, aby se válka přenesla do Kartága, kde má nepřítel velké zálohy a zásoby a pak také, aby vedl armádu Scipio. Snad se obával jeho mladého věku.

 

Váš hlas: Žádná Průměr: 3 (2 votes)