Erinna (4. stol. př. n. l.)

Tagged:

Ani ve starověku se psaním nezabývali pouze muži. Zachovalo se také několik zlomků děl řeckých básnířek. Mezi ně patřila i Erinna z ostrova Télos, která žila v polovině 4. století před naším letopočtem.
Už  v 19ti letech Erinna napsala báseň Vřeteno (Elakaté), kterou věnovala zemřelé přítelkyni Baukidě. Vzpomínala na dětské hry, společnou práci i události z jejich života (svatba): „Když pak jsi do lůžka mužova vešla, tu dělalas všechno to, co ještě v dětství tys slyšela od vlastní matky.“
Báseň vyznívá velice temně. Na jednu stranu lituje zemřelou družku, jelikož „mlčení u mrtvých vládne a temnota zalévá oči.“ A na druhou lituje i sebe, protože byla zbavena opojné přítomnosti své nejlepší přítelkyně: „Pro tebe, Baukido bědná, já takto propukám v nářek, tak mně hluboko v srdci ty dětské zábavy leží.“ Dívky zůstaly rozdělené, místo aby se navzájem podporovaly na své dlouhé cestě životem až k stáří. „Šediny málomluvné, vy pro lidi květem jste stáří.“ Kvůli tomuto pesimismu a střízlivému pohledu na život bývá někdy Erinna označována za předchůdkyni hellénistického básnictví.
Zlomky z Erinnina díla vyšly česky v knize Nejstarší řecká lyrika (Svoboda, Praha 1981).

Baukidin náhrobek
Nevěstě Baukidě patřím. Jda mimo ten náhrobek tuto,
skropený proudem slz, Hadovi pod zemí rci:
„Jak jsi závistný, Hade!“ Zde krásné obrazy vidíš,
ukrutný Baukidin los každý ti zvěstuje z nich:
jak byl pěn svatební zpěv, jenž s pochodní provodil dívku,
téže však pochodně svit zažehl hranice žár,
ty pak, ó Hymenaie, jsi zaměnil svatební zpěvy,
veselý zásnubní ples, v nářky a žalostný pláč.

________________________________________________________________________________________________

Použitá literatura

Kol. autorů: Nejstarší řecká lyrika. Svoboda, Praha 1981.
Kol. autorů: Slovník spisovatelů: Řecko. Odeon. Praha 1975.
Kol. autorů: Výbor z řecké poezie v překladech. Jan Laichter. Praha 1933.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (5 votes)