Epimenidés z Knóssu (kolem r. 600)

Lidé pokládali Epimenida za miláčka bohů; váže se k němu totiž neobyčejné množství přinejmenším neuvěřitelných historek. Vyprávělo se například, že jednou když v horách hledal ovci, přepadla ho únava a tak si zašel přes polední vedro odpočinout do jeskyně. Jakmile se probudil a vrátil zpět do města, našel svého mladšího bratra, teď už jako starého muže, a zjistil, že spal celých 57 let.

Známým se stal také tím, že pomohl Athéňanům od moru. Athéňané zkroušení touto chorobou si už nevěděli rady, a proto se zašli zeptat Apollóna do Delf. Ten jim řekl, že se moru nezbaví, dokud do města nepřivedou Epimenida z Knóssu. Pozvali ho tedy do města a na jeho doporučení postavili chrám Vznešených bohyň (Lític). Potom nemoc z města zmizela.

Zabýval se také sběrem rostlin a věnoval se i spisovatelství. Psal hlavně básně a první prý také zbásnil Iásonovu plavbu. Múzy měl v tak velké úctě, že se jim vlastnoručně rozhodl postavit chrám. Při jeho stavbě se ale z nebe mělo ozvat: „Ne Múzám, nýbrž Diovi!“ věnoval tedy chrám Diovi.

Údajně také dostal od nymf zvláštní pokrm, který ho dlouho udržoval ve skvělé kondici a po němž vůbec nestárl. Nikdo ho také nikdy neviděl jíst. Když mu pak pokrm došel, zestárl během tolika dní, kolik let kdysi prospal v jeskyni. Dožil se údajně dobrých 150 let.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.7 (3 votes)