Dvanáct Olympanů

Každé polyteistické náboženství má svůj pantheon (πας – všechen, θεος - bůh), jakýsi pomyslný souhrn bohů, v něž věří. V řeckém pantheonu zaujímalo přední místo dvanáct bohů, kteří sídlili na Olympu, a proto jim básníci též říkali Olympané. To, které bohy do této dvanáctky počítat, nebylo nikým přesně určeno, ale nejčastěji můžete v souvislosti s pojmenováním Olympané slyšet následující jména bohů: 

Zeus - Zeus byl pro staré Řeky vládcem všech bohů, pověstnou „hlavou“ řeckého pantheonu. Jakožto vládce nebes byl původcem všech atmosférických jevů (zvláště blesku a hromu). Zeus také určoval a střežil zákony, řády i právo. Nebyl však nejvyšším pánem všeho. Nad ním stál ještě „bezcitný“ Osud, syn Noci. Nemohl změnit, co se má stát, ale mohl lidi na jejich osud alespoň upozornit jako věštec. Diova nejslavnější věštírna stála v epeirské Dodóně, kde se věštilo ze šumění posvátných dubů. Zeus sesílal i jiná věštná znamení, například sny nebo orly. 

Héra - Byla sestrou a zároveň chotí nejvyššího řeckého boha Dia. Řekové ji ctili především jako ochránkyni manželství a žen. Ačkoli její manžel proslul mnohými zálety, Héra mu vždy byla věrná, aby prokázala, že je hodná své funkce ochránkyně manželství. Diovi porodila čtyři děti: Area, Héfaista, Hébu (bohyni věčného mládí) a Eileithyiu (bohyni porodu). Někdy byla ovšem Eilethyia ztotožňována přímo s Hérou či Artemidou. 

Athéna - bohyně moudrosti, moudře vedené války a drobných řemesel. Podle pověsti vynalezla vůz, loď, pluh, koňskou uzdu a stav. Narodila se přímo z Diovy hlavy, když Zeus předtím pohltil svou první manželku Métis (Důmyslnost), která „z bohů a smrtelných lidí nejvíce znala“, aby „mu byla radou, co bylo by zlé a co dobré.“

Poseidón - pán moře, bratr Diův. Jeho nejtypičtějším atributem byl trojzubec, kterým ovládal moře, lámal skály a otřásal zemí, proto byl také nazýván „Zemětřas“. Lidi naučil chovu koní a jezdectví.

Deméter - bohyně úrody, setra Diova. Lidstvo naučila pěstovat obilí. Její dceru Koré (Persefonu) unesl Hádés do Podsvětí, aby se stala jeho ženou. Část roku tráví Persefona v Podsvětí a část u své matky na zemi. Když nemá Deméter svou nejmilejší dceru u sebe, trápí se a příroda nerodí, nastává zima.

Hestia – setra Dia, bohyně domácího krbu, ochranitelka rodiny i státu.

Apollón - bůh světla, hudby, věštění, syn Dia a Létó. Jeden z nejoblíbenějších starověkých bohů, zobrazovaný nejčastěji jako mladý lukostřelec nebo hudebník se světlými vlasy.

Afrodité - bohyně lásky, zvláště erotické. Nejkrásnější řecká bohyně měla za muže kulhavého kováře Héfaista, otcem všech jejích dětí ovšem byli jiní bozi a dokonce i smrtelní lidé. Byla i maminkou trojského Ainea, mytického zakladatele Říma.

Héfaistos - syn Dia a Héry, bůh ohně a kovářství, velice netypický bůh. Od narození byl ošklivý a kulhal, a také jako jediný z bohů dobrovolně pracoval. 

Artemis - setra Apollónova, bohyně lovu.

Arés - bůh ničivé války, syn Dia a Héry. Statný mladý muž se zálibou ve cvičení, půtkách a boji všeho druhu, který více spoléhal na sílu, než na rozum. Mezi řeckými bohy nebyl pro svou agresivitu příliš oblíben, uznával ho jen Hádes, kterému pomáhal rozšiřovat jeho podsvětní říší o další poddané a bohyně Afrodíté, které učaroval jako muž. 

Hermés - syn Dia a Maie, bůh pastýřů, cestovatelů a zlodějů, posel bohů. 

+ Hádés - bůh podsvětí. Jediný Diův bratr, který není počítán do olympské dvanáctky. Je to především z důvodu, že většinu času trávil ve své temné podsvětní říši. Byl zasmušilý, nevrlý, přísný a mnohdy i krutý. Řídil rychlý vůz a náhle uchvacoval duše zemřelých, které poté v Podsvětí bloudily po asfodelových loukách, mihotaly se a „šustily jako dým“

------------------------------------------------------------------------

Literatura

Hésiodos: Zpěvy železného věku. Svoboda, Praha 1990.

Homér: Ílias. Jan Laichter. Praha 1934.

Kol. autorů: Slovník antické kultury. Svoboda, Praha 1974.

 

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.8 (17 votes)