Delfy - topografie

Kde leží nejslavnější starověká věštírna? V samotném středu světa. Podle jedné z četných pověstí, vážících se k tomuto místu, vypustil Zeus, když hledal střed světa, dva stejně rychlé orly z opačných břehů Okeánu a místo, kde se setkali – hledaný střed Země – bylo právě v Delfách.

Aby nezapomněl, označil jej kamenem pojmenovaným omfalos - pupek. Tento kámen měl být kamenem, který kdysi podstrčila Rhena svému krutému manželovi Kronovi místo malého Dia. Svého nejmladšího syna tak zachránila a umožnila mu, aby později osvobodil své sourozence a svrhnoul z trůnu Krona. Delfané ve starověku tento kámen našli, umístili ho do středu Apollónova chrámu a obalovali ho vlnou a pomazávali vzácnými oleji jako malé dítě. Stal se též jednou z rekvizit Pýthiina věštění.

S pověstí o pupku světa se opět odkrývá výjimečnost Delf – na rozdíl od jiných národů (Inků, Číňanů, Babyloňanů, Egypťanů – kteří měli své vlastní „středy“, Delfy ve své době onen střed bez nadsázky představovaly – především díky jedinečné geografické poloze – přesně uprostřed Velkého Řecka. Všichni věděli o pokračování země na sever, který pokládali za sídlo Hyperborejců; věděli i o jižních zemích, kde sídlili tajemné národy tmavé pleti. Na západ pak byly Apeninský a Pyrenejský poloostrov, obilnice řeckých států; na východ Iónie, matka evropské vědy.

Spisovatel Agathémeros (žil asi ve 2. století n. l.) napsal:

"Staří spisovatelé kreslili Zemi okrouhlou, v jejím středu Řecko a uprostřed něho Delfy, neboť ty prý mají pupek Země."

Mystická krajina

Nové Delfy a delfská archeologické lokalita se nacházejí v jedné z nejpozoruhodnějších světových scenérií na několika terasách v nadmořské výšce kolem šesti set metrů a ve vzdálenosti přibližně 17 km od vod Korinthského zálivu. Nejmystičtěji prý působí na jaře, kdy z posledních zbytků sněhu stoupá pára a zahaluje okolní vysoké stromy a vršky kopců do tajemného oparu.

Dnešní návštěvník nachází pochopitelně poněkud jinou krajinu i jiný svět posvátných Delf, než poutník starověku.nSoučasné správní rozdělení země umisťuje Delfy do poměrně malého regionu centrálního Řecka – do Fókidy, která přes prastarý název zabírá asi jen polovinu rozlohy Fókidy starověké. Celkem zabýrá 2 122 km2. Fókida sousedí na západě s Etoloakarnaniou, na severu s Fthiotidou a východě s Boiotií; na jižní hranici ji omývá moře. Podstatnou část území Fókidy vyplňují hory, čas od času přerušované údolími, jimiž někdy protékají drobné, vysychající říčky. Na západě regionu najdete jezero Lidoriky. V roce 2001 tu trvale žilo 48 526 obyvatel, soustředěných do 12 měst – Amfissa (antická Salona; hlavní město), Itea, Delfy, Desphina, Galaxidi, Parnassus, Kallieis, Gravia, Efpalion, Tolophon, Lidoriki a Vardoussia.

Delfy se nácházejí v nádherné horské krajině, jíž z větší části pokrývají (v Řecku velmi neobvyklé) lesy. Svatyně leží v pohoří hory Parnas, jehož nejvyšší vrcholky (Lykorea - 2443 m a  Gerontovrachos - 2421 m) jsou jen o několik set metrů nižší než vrcholy Olympu. Z Delf však Parnas není přímo vidět, kvůli nižšímu – zato bližšímu horskému výběžku.

Jeskyně a prameny

Parnas zaujímal v řecké mytologii významné místo. Byl považován za sídlo Múz; rodiště Dionýsa nebo za horu, na níž přistáli poslední zbylí lidé po potopě světa. Cestou z Delf k Parnasu narazíte na slavnou Kórickou jeskyni. Nachází se asi o 700 výškových metrů nad svatyní a dostanete se k ní po staré (nicméně nově turisticky označené) antické pěšině. Kórická jeskyně údajně patří nejkrásnějším jeskyním středomoří. Zachováno v ní zůstalo mnoho starověkých artefaktů a nápisů, byla místem kultu už v mykénské době. Pozornost jí ve své Cestě po Řecku věnuje i Pausániás.

V okolí Delf vyvěrá mnoho minerálních pramenů, s křišťálové čistou a lahodnou vodou. Nad Apollónovou svatyní vyvěrá pramen Kassotis, jehož vodou se v letním vedru rádi osvěžují procházející turiské. Posvátný starověky pramen Kastalský je však veřejnosti nepřístupný. Nad tímto pramenem staří Řekové vytesali přímo do tvrdé skály několik výklenků, kde byly ve starověku umístěny posvátná sochy a bazének, v němž se kdysi očišťovali nejen všichni návštěvníci svatyně, ale i samotné Pýthie.

Některé z pramenů stečou až do hlubokého údolí pod Delfami a spojí se s drobnou říčkou Pleistos (dnešní Xerodouli), která ústí do moře na východ od Kríské nížiny (pojmenované podle antického města Krísa, přístavu Delf, jímž kdysi tato řeka protékala), na níž se už několik tisíc let pěstují olivy.

 Olivové háje pod Delfami Kopcovitá krajina kolem Delf


 

PřílohaVelikost
Recko.gif17.87 KB
P1010718.jpg340.75 KB
P1010741.jpg311.66 KB
Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (3 votes)