Portál Antika

Žijeme v demokratickém státě, ale často s politiky, kteří demokracii v úctě nemají. Sedm mudrců mělo o demokracii své názory, ke kterým je třeba aspoň se přiblížit, jako podchlazený člověk k teplu. Srovnejte výroky mudrců se stavem, který panuje v našem státě.

Solón: „Demokracii nejspíše zachovává ta obec, ve které pachatelé křivdy stíhá a trestá právě tak ten, kdo utrpěl křivdu, jako ti, kdo křivdy neutrpěli.“

Rádi se dobře najíte, občas si přispíte, nebo si koupíte něco hezkého a drahého na sebe? V tom případě by život ve staré Spartě nebyl nic pro vás. Takové změkčilosti Sparťané netolerovali.
Pokud vám už si vám někdo stěžoval, že ho rodiče vychovávali po sparťansku, nebo že na dovolené musel přebývat ve „spartánských“ podmínkách, můžete si být téměř jisti, že přeháněl. Mnoho spartských zvyků totiž bylo tak drsných, že by je člověk 21. století bez nadsázky mohl označit za nelidské.

„Dobrý den! Vítám vás na palubě letadla. Usaďte se pohodlně ve svých sedadlech, personál vám za okamžik rozdá hlasovací lístky,“ seznamuje jedna z letušek pasažéry s politikou své společnosti. „Pilota si dnes můžete vybrat z pětice kandidátů,“ doplňuje. Cestující přemýšlejí, jestli by měl letadlo pilotovat spíše František Novák, učitel, nebo Eliška Černá, lékařka. V palubních volbách nakonec vítězí právník Jan Šimek a jde zaujmout své místo v kokpitu.

Spis De re publica, neboli O věcech veřejných, od Marka Tullia Cicera, nám může na mnohých místech připomínat Platonovu Ústavu. Cicero čtenáře seznamuje se svým pohledem na státní zřízení a dochází k závěru, že nejlepší je to zřízení, které v sobě nese prvky monarchie, aristokracie a demokracie zároveň. První dvě knihy probírají jednotlivé typy ústav a oslavují ústavu římskou. Další dvě knihy pojednávají o principech spravedlnosti ve státě a o mravním stavu společnosti. Třetí dvojice o výchově a o ideálních politicích.

Spis je bohužel dochován jen z části na tzv. palimpsétu (znovu popsaný kodex). Samostatně byl tradován spis, který byl závěrem šesté knihy, pod názvem Scipiónův sen.

Když stát násilně přebírá majetek proti vůli vlastníků, nazýváme to znárodnění. Náš vlastní stát zasáhlo znárodňování přesně před jednašedesáti lety, v roce 1948, když se moci chopili komunisté. V historii to však nebyl ojedinělý případ, kdy stát zkonfiskoval majetek ve prospěch většiny. Už v době starověkého Říma předkládalo zákony o rozdělení soukromého majetku mnoho populistických politiků. Řečník a politik Cicero ale takovéto návrhy zákonů tvrdě odsuzoval.

Válka dává prostor změnám, ukazuje hranice lidských možností, odhaluje, co se skrývá v našem nitru. Ve starověku kladli lidé velký důraz na čest, a to jak v době míru, tak během války. Například Cicero, řečník i filosof starověkého Říma, ve svém spise „O povinnostech“ popsal mnoho příkladů statečnosti a ctnosti během války, příkladů, ze kterých by se mohl poučit i moderní člověk.

Athénský politik, zákonodárce a básník Solón se narodil v jedné z nejvznešenějších athénských rodin, která svůj původ odvozovala až od mýtického krále Kodra, zakladatele města. Jeho otec, Exékéstidos, však jměním patřil pouze ke středním vrstvám obyvatelstva, neboť údajně značnou část majetku vynaložil na dobročinné účely a dary.

Římský vojevůdce Lucullus odřízl Mithridata od zásobování jeho vojska a Mithridates hledal jiný způsob  jak ho  znova zásobovat. Domníval se, že když obsadí  Kyzikos u Marmarského moře, obnoví znovu jeho zásobování.