Starověk

warning: Creating default object from empty value in /home/spqrcz/public_html/modules/taxonomy/taxonomy.pages.inc on line 33.

Mysón z Chén (kolem r. 600)

Mysón byl údajně soukromým učencem a stranil se lidí. Proto se podle Diogena Laertia také nikdy nikdy nestal slavným.  Vyprávělo se, jak Mysón stál osamocen na tržišti a vesele se smál. Když se ho pak ptali, proč se směje, ačkoli nikdo není přítomen, odpověděl, že právě proto.

Delfská Pýthie ho označila za muže ještě chytřejšího než byl Anacharsis, když překvapenému Skythovi přednesla tyto verše:

Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

Anacharsis ze Skythie (kolem r. 595)

Anacharsis pocházel ze Skythie, ale jeho matkou byla Řekyně. Když prý přišel poprvé do Athén, zastavil se v domě básníka a státníka Solóna a vyzval jednoho z jeho služebníků, aby vyřídil pánovi, že za ním přišel Anacharsis ze Skythie a rád by se stal jeho přítelem. Solón se ho však bez zájmu otázal, zda-li není lepší si dělat přátelé doma. Na to Anacharsis reagoval takto: „Nuže, ty jsi doma, dělej si tedy přátele!“ Jeho pohotovost učinila na Solóna takový dojem, že se oba brzo stali nejlepšími přáteli.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (2 votes)

Biás z Priény (asi 620-550 př. n. l.)

Výborný soudce a státník Biás proslul svým patriotismem, ctnostným charakterem a výmluvností. Prý byl velmi bohatý, ale žádný chamtivec. V antice se vypravoval příběh, že když nepřítel napadl Priénu, všichni její obyvatelé zoufale prchali a snažili se zachránit co největší objem svého majetku. Biás naproti tomu odcházel z města jen lehce vystrojen, jakoby na krátkou procházku, a beze všeho. Ptali se ho tedy sousedé, proč nezachraňuje, co je jeho a on odpověděl: „Všechno své si nesu s sebou.“ – čímž naznačoval, že jeho největším pokladem, který mu navíc nemůže nikdo zcizit, jsou jeho znalosti.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.8 (6 votes)

Matka bohů v druhé punské válce

 Matka bohů, nazvaná Kybelé, která byla uctívaná v Malé Asii, se dostala do Říma během druhé punské války. Kněží této bohyně se nazývali galli, kteří byli kleštěnci a byli označování ženským názvem gallae. Kult se projevoval silnou extázi, kdy během obřadů mnoho mužů bylo zasaženo šílenstvím a mnozí z těch, kteří se přišli jen podívat, odhodili šaty, vstoupili velkým křikem doprostřed a pozdvihli meč. Pak se v extázi vyklestili, běželi městem a v rukou nesli své uřízlé přirození.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (2 votes)

Epimenidés z Knóssu (kolem r. 600)

Lidé pokládali Epimenida za miláčka bohů; váže se k němu totiž neobyčejné množství přinejmenším neuvěřitelných historek. Vyprávělo se například, že jednou když v horách hledal ovci, přepadla ho únava a tak si zašel přes polední vedro odpočinout do jeskyně. Jakmile se probudil a vrátil zpět do města, našel svého mladšího bratra, teď už jako starého muže, a zjistil, že spal celých 57 let.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.7 (3 votes)

Pittakos z Mytilény (asi 645-570 př. n. l.)

Pittakos, syn Hyrradiův, byl v roce 589 byl zvolen obcí nejvyšším představitelem Mytilény (na ostrově Lesbu) a vybaven mocí uvést stát do pořádku. Protože jeho post velice připomínal samovládcovství, od mnoha svých dřívějších přátel začal sklízet poměrně ostrou kritiku. Například slavný básník Alkaios na Pittaka psal tak neurvale posměšné verše, až ho kdosi zatkl a vsadil do vězení. Pittakos ale básníka propustil se slovy: „Odpouštěj hned, abys později nelitoval.“

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (3 votes)

Císař Severus Alexander a jeho vztah ke Kristu

 Tento císař původem Syřan vládl v letech 222-235 n.l. Jeho vláda byla poměrně klidná, zvláště když ji srovnáme s předešlými císaři. Co mne překvapilo u tohoto císaře byla jeho náboženská tolerance. Nejenže měl ve své svatyňce vedle obrazů císařů i Krista, ale dokonce chtěl vystavit Kristu chrámu. Haruspikové však na základě zkoumání zvířecích útrob císaře odradili, protože by všichni začali uctívat Krista a ostatní chrámy by zůstaly prázdné. Údajně prý nechal odstranit z chrámu i sochy, což měl také udělat kdysi i Hadrianus.

Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

Platonova představa o posmrtném životě

 Ale ovšem nebude to dobrodružné vypravování statečného Alkinoa,  nýbrž vypravování muže sice také statečného, Éra Armeniova, rodem Pamfyla. Ten zahynul kdysi v boji; a když po deseti dnech byly sbírány mrtvoly již porušené, byl nalezen neporušen a donesen domů; měl býti pohřben a tu dvanáctého dne, když už ležel na hranici, oživl a oživnuv vypravoval, co na onom světě uviděl.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.8 (4 votes)
Syndikovat obsah