Starověk

warning: Creating default object from empty value in /home/spqrcz/public_html/modules/taxonomy/taxonomy.pages.inc on line 33.

Válka žab a myší (Batrachomyomachia)

Úžasná parodie Iliady přičítaná ve starověku rovněž Homérovi. Vznikla ovšem pravděpodobně až v 5. stol. př. n. l v Athénách.

Děj: Myšák Drobtolov pije vodu z tůně – připluje k němu žabí král Nadmuchřtán, syn Bahnomila a Vodoslavy, a zve ho k návštěvě svého sídla. Myšák mu vleze na záda a plují. Jakmile se myšák octne na vodě, strachy vzývá bohy a chce zase na břeh. Před dvojicí se znenadání ukáže vodní had -> žabák se potopí a nechá myšáka utopit. Jeho poslední slova:

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (9 votes)

Athéňan Aristión

Na začátku římské války s Mithridatem se Mithridates snažil získat spojence z různých stran a neopomenul ani Řecko. V roce 88 př.n.l. napadl a dobyl Délos, malý ostrov ve Středozemním moři uprostřed Kyklad, který odpadl v té době od Athéňanů, a kde bylo středisko boha Apollona s jeho chrámem a s pokladnicí attického spolku. Ostrov pak předal zpět Athéňanům, čimž si je získal na svou stranu  a po jistém Aristiónovi poslal Athéňanům i posvátný poklad z Délu. Aristión, filosof politik, však poklad využil k získání moci v Athénách. Ačkoli byl stoupencem Epikúrovy filosofie, dal hned po převzetí moci zabít část Athéňanů kvůli římskému smýšlení a další část poslal Mithridatovi. Za dva roky však Sulla obléhal Athény a Aristióna zabil. 

Cheilón ze Sparty (asi 640-550 př. n. l.)

Vojenský reformátor a efor Cheilón, byl prý stručný v řeči ale výmluvný svým umem. Tvrdil například, že mezi ctnosti muže patří předvídat budoucnost, pokud je dosažitelná rozumovou úvahou. O jistém lakónském ostrově v Kythérách, když rozpoznal jeho strategickou polohu, řekl: „Kéž by nebyl vůbec vznikl, nebo kdyby se byl potopil hned jak vznikl!“ a opravdu se časem tento malý kousek země stal Sparťanům příčinou mnoho potíží...

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (4 votes)

Mořeplavba ve starověku

Mořeplavba byla klíčovým způsobem dopravy ve starověku. Právě jí se proto zabývají ve svých knihách Začiatky hľadania (Mladá léta, Bratislava 1981) a Mořeplavci, cestovatelé, objevitelé (Olympia, Praha 1974) badatelé F. Barkar a H. Schreiber.

-Egypt-

- Egypťané byli zřejmě prvními staviteli vyspělých lodí vůbec. Archeologové totiž nalezli výčet lodí z roku 2800 př. n. l., který zahrnuje i první doloženou námořní loď. Byla 100 metrů dlouhá a nesla název „Uctívání obou zemí.“

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (8 votes)

Publius Ovidius Naso: Metamorfózy

- název díla pochází od jeho ústředního motivu-> proměn člověka ve zvíře, rostlinu, nesmrtelnou bytost, či přírodninu

- obsahuje skoro 250 básní, zpracovávajících nejslavnější řecké a římské báje. O. je řadí chronologicky – začíná změnami, ze kterých vynikl z dávného chaosu svět a končí přeměnou Caesara v kometu a modlitbou k Augustovi.

- obsah je rozmanitý; líčení jasné, názorné, živé; významnou roli hraje rétorika (dlouhé monology)

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (4 votes)

Aischylos: Prométheus

Děj: Na začátku přikovává P. ke skále Hefaistos; povzbuzuje ho k tomu moc a síla Diova – P. lká nad svým osudem, neboť kdysi Diovi pomohl, ale on teď, jak zdá, se zapomněl
- starý Okeános mu chce pomoci, ale P. ho od té myšlenky odvrací -> nechce ohrozit nikoho dalšího, sbor Okeánoven pláče
- na scénu vstupuje Íó, které P. prorokuje, že její dávný potomek ho nakonec osvobodí

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (2 votes)

Antický humor

Nejen dnešní lidé se rádi smějí. Humor je pravděpodobně tak starý jako lidstvo samo. Ve sbírce vtipů z antického období Na veselé struně, kterou vydalo už v roce 1971 nakladatelství Svoboda, můžete najít nemálo opravdu zajímavých kousků:

- "Stokrát jsem umřel, ale takhle jenom jednou." náhrobní nápis jednoho herce.

- Misogyn se postavil na tržiště a volal: "Bez daně prodám svou ženu!" Když se ho ptali proč bez daně odpověděl: "Aby ji zabavili."

- Jeden občan z Kými se koupal za deště a aby nezmokl, schoval se pod vodu.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (11 votes)

Sedm mudrců

V  řečtině hoi hepta sofoi (= sedm moudrých), byla skupina učenců, myslitelů a státníků, kteří žili na přelomu  7. a 6. století př.n.l., a kteří prosluli mnohými zajímavými činy a výroky, z nichž se nejlepších sedm dostalo až na zeď slávy delfského Apollónova chrámu.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.3 (3 votes)
Syndikovat obsah