Starověk

warning: Creating default object from empty value in /home/spqrcz/public_html/modules/taxonomy/taxonomy.pages.inc on line 33.

Démosthenés a poslední zápas svobodného Řecka

Démosthenés, muž s vážnou tváří, vstupuje v Athénách na řečnickou tribunu a vyzývá Řeky k obraně svobody a demokracie. Řekové se nadšeně chopí zbraní a táhnou k rovinám u Chaironeie. V sázce je to nejcennější, čeho si každý člověk cení, svoboda.

Sedmnáct let po řecko-perských válkách (499 - 448 př. n. l.) začaly neustálé konflikty mezi řeckými městskými státy. Jednou vítězila Sparta se svými spojenci, podruhé Théby a jindy zas Athény. Na všech stranách se prolévala povětšinou řecká krev. Války vyčerpávaly státy, které se následně začaly potýkat s vnitřními sociálními problémy. Na začátku 4. stol. př. n. l. se do této krušné doby narodil athénský politik a snad nejslavnější řečník starověku, Démosthenés.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (10 votes)

Sofoklés – (nejen) velký antický dramatik

Sofoklés je nám znám hlavně jako autor tragédií. Málokdo však ví, že byl kromě toho i knězem léčivého boha Halóna a athénským politikem. Možná proto se v jeho tragédiích objevuje mnoho náboženských a společenských témat.

Sofoklés se pravděpodobně narodil v roce 487/6 př. n. l. v dému Kolónos u Athén. Talent mladého Sofokla mohli Athéňané obdivovat již v jeho sedmadvaceti letech, kdy vedl chlapecký sbor, zpívající paian (děkovnou píseň) na oslavu vítězství u Salamíny. O dva roky později se Sofoklés představil svými prvními dramaty v soutěži pod Akropolí. Zvítězil nad zkušeným koryfejem (náčelník sboru při divadelním představením) Dionýsovy svatyně Aischylem. Když pak ale v soutěži o několik let později uvedl své nejslavnější a nejpůsobivější drama Král Oidipús, zvítězil málo známý Aischylův synovec Filoklés. Ačkoli je přízeň publika nestálá, přisoudili Sofoklovi, který zůstal autoritou athénské scény až do své smrti, celkem 24 vítězství.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.6 (12 votes)

Války diadochů a Démétrios Poliorkétés

Jen málokdo v dějinách starověku zažil tolik osudových zvratů jako Démétrios přezdívaný Poliorkétés – Dobyvatel měst. Přestože stál jen krůček od získání říše Alexandra Velikého, na konci života přišel o vše.

Alexandrovi Velikému se během deseti let jeho tažení povedlo získat obrovskou a bohatou říši, která sahala od Řecka na západě až do Indie na východě. Když v roce 323 př. n. l. nečekaně zemřel, zanechal své panství bez oficiálního nástupce. Zájemců o jeho dědictví ale bylo hodně: Antigonos přezdívaný Jednooký, zkušený Alexandrův vojevůdce a tehdejší správce bohaté Malé Asie; Alexandrův druh z mládí Ptolemaios; náčelník Alexandrovy osobní stráže Lýsimachos; vojenský velitel Seleukos a mnoho jiných.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.4 (16 votes)

Kórycká jeskyně - vstup do podsvětí

Cestou z Delf k řeckému Parnasu narazíte na slavnou Kóryckou jeskyni. Nachází se asi o 700 výškových metrů nad svatyní a dostanete se k ní po staré (nicméně nově turisticky označené) antické pěšině. Kórycká jeskyně údajně patří nejkrásnějším jeskyním středomoří. Zachováno v ní zůstalo mnoho starověkých artefaktů a nápisů, byla místem kultu už v mykénské době. Pozornost jí ve své Cestě po Řecku věnuje i Pausániás.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.7 (3 votes)

Seianovo povstání proti Tiberiovi

„Čím budeš, až vyrosteš?“ ptali se malého Seiana jeho kamarádi. On se však jen ušklíbl a neodpověděl, dobře věděl, že se o svém snu stát se císařem nesmí nikomu říct. Ačkoli se dostal na práh jeho uskutečnění, ambiciózní plán nakonec utonul v krvi.

Lucius Aelius Seianus (20 př. n. l. – 31 n. l.) byl vášnivě zamilovaný muž. Nemiloval ovšem žádnou ženu, ale moc. Protože jeho rodina nebyla příliš známá, nejjednodušší způsob, jak se ke své lásce dostat byl přes vojenské ostruhy.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (7 votes)

Osud a odpovědnost u Homéra a tragiků | III. Filoktétés

Autor: Doc. Radek Chlup, PhD.

Na Sofokleovi je zajímavé, že u něj ztrácíme jakýkoli vhled do božského světa. U Homéra se děj neustále odehrával paralelně na lidské a božské rovině a ke všem událostem na zemi nám básník podával analogické líčení událostí na Olympu. Díky tomu Homérův posluchač viděl bohům dokonale „do karet“ a přesně věděl, jaký je božský kontext a důvod pozemského dění. U Aischyla již takto přímo božský svět sledovat nemůžeme, ale stále ještě máme přinejmenším řadu dílčích narážek a výroků, z nichž si můžeme o božských plánech udělat alespoň nějakou představu. U Sofoklea se situace radikálně mění a o božích plánech již víme pouze tolik, kolik může vědět prostý smrtelník – tj. zpravidla pouze to, co vyjevil nějaký věštec, což bývají informace velmi kusé a zpravidla poněkud obecné.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (4 votes)

Pohřeb ve starověkém Římě

Pro naší moderní společnost je smrt tabu, které jsme uzavřeli za nemocniční zdi. Odvykli jsme se s ní potýkat jako s přirozenou součástí života. Ačkoli by se nikdo nemohl narodit, kdyby se ho smrt netýkala, přesto by tuto skutečnost někteří od života rádi oddělili.
Římané se se smrtí setkávali často, a proto pro ně nebyla něčím děsivým, tajemným či nepochopitelným. Smrt byla spatřována téměř všude. Při zábavách v cirku a amfiteátru, na bojištích, ale i doma často okoušeli doteky smrti. V Římě byla vysoká dětská úmrtnost a velké procento obyvatel umíralo do třiceti let. Ačkoli se se smrtí setkávali o mnohem častěji než my v dnešní době, bylo úmrtí i tehdy smutnou rodinnou událostí.

 

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.1 (9 votes)

Jak se žilo ve starověkém Římě

Jak nákladný byl život ve starověkém Římě a kolik byste utratili za potraviny či dům? Ve srovnání s naší dobou byste pravděpodobně vydělávali mnohem méně a za jídlo, oblečení a kulturu naopak zaplatili o mnohem více. Na druhou stranu byste si mohli pořídit cenově dostupného otroka :-)
Nejdůležitějším platidlem starověkého Říma byl takzvaný sestercius. Za Marka Aurelia odpovídalo sto sesterciů 7,28 gramům zlata. Jeden gram zlata stojí v naší době kolem sedmi set korun. Pokud by starověký římský měnový systém stále existoval, jeden sestercius bystu u nějakého směnárníka pořídili asi za 50 korun.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.8 (14 votes)
Syndikovat obsah