Řím

warning: Creating default object from empty value in /home/spqrcz/public_html/modules/taxonomy/taxonomy.pages.inc on line 33.

Seneca: Nevlastníš nic, krom svého času

Císař Nero chce jeho smrt. Ta zpráva ho zastihla u večeře s přáteli a milovanou manželkou. Jeho blízcí byli zděšeni, ale Seneca svůj osud přijal klidně. Požádal jen, zdali by před smrtí mohl alespoň pořídit závěť. Císař ho však chtěl mrtvého hned. Filosof se tedy obrátil k přátelům a řekl, že když se jim nesmí odvděčit za jejich zásluhy penězi, zanechává jim něco leště lepšího, obraz svého života. Potom si nožem otevřel žíly.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.6 (8 votes)

Cicero: Znárodnění je katastrofou pro stát

Když stát násilně přebírá majetek proti vůli vlastníků, nazýváme to znárodnění. Náš vlastní stát zasáhlo znárodňování přesně před jednašedesáti lety, v roce 1948, když se moci chopili komunisté. V historii to však nebyl ojedinělý případ, kdy stát zkonfiskoval majetek ve prospěch většiny. Už v době starověkého Říma předkládalo zákony o rozdělení soukromého majetku mnoho populistických politiků. Řečník a politik Cicero ale takovéto návrhy zákonů tvrdě odsuzoval.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (8 votes)

Cicero o válce a ctnosti

Válka dává prostor změnám, ukazuje hranice lidských možností, odhaluje, co se skrývá v našem nitru. Ve starověku kladli lidé velký důraz na čest, a to jak v době míru, tak během války. Například Cicero, řečník i filosof starověkého Říma, ve svém spise „O povinnostech“ popsal mnoho příkladů statečnosti a ctnosti během války, příkladů, ze kterých by se mohl poučit i moderní člověk.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.7 (11 votes)

Obléhání Pergama (190 př. n. l.)

Po porážce Kartága se stal Řím dominantní silou západního středomoří. V Řecku bylo nejmocnější Makedonské království, značný vliv měly ale i Achájský (jiho-západní Řecko) a Aitólský spolek (střední Řecko). V Malé Asii figurovali věrní římští spojenci: Pergamské království vedené Euménem a pak Rhodská republika se silnou flotilou. Pergamské království leželo na západě Anatólie (Malá Asie).

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (5 votes)

Strava v římské armádě

Jednou z největších starostí římského velitele na tažení byla nutnost udržovat armádu adekvátně zásobenou. I v době míru vyžadovalo zásobování armády v jejích posádkách značné úsilí. Standardní součástí vojákova platu byly srážky za jeho jídlo, a bylo důležité, jak pro morálku, tak pro zdraví a efektivitu armády, aby byly skutečně vydávány odpovídající příděly. Literární zdroje naznačují, že hlavními složkami armádní stravy bylo: obilí (obvykle pšenice), maso (především slanina), sýr a kyselé víno (ACETUM), ne "skutečné" víno (vinnum), často zelenina a také luštěniny. Bylo spočteno, že každý římský voják spotřeboval ročně cca třetinu tuny obilí a to že potřebovalo cca 0,4 m3 místa v sýpce. Caesar, když hovoří o zásobách jídla, vždy používá slovo FRUMENTUM.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.7 (18 votes)

Lucius Antonius (1. stol. př. n. l.)

Ačkoli byl mladším bratrem triumvira Marka Antonia, byl stoupencem římské republiky. Postavil se proti Octavianovi, když nespokojení italští rolníci přicházeli o své pozemky, které byly věnovány vojákům triumvirů.

O jeho životě moc nevíme, snad jen to, že v roce 50 př. n. l. se stal Lucius Antonius kvestorem, v roce 44 př. n. l. se stal tribunem lidu a v roce 41 př. n. l. se stal konzulem společně Publiem Serviliem Vatiem.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (6 votes)

Vyznamenání římské armády

Vojenská vyznamenání (dona militaria): Náhrobní kameny důstojníků často zobrazují důstojníky s jejich vyznamenáními. Do poloviny druhého století se odměny za statečnost a výjmečné skutky vyvinuly do ustáleného systému odstupňovaného podle hodností. Výjimkou byly zlaté nebo stříbrné koruny (coronae) udělované původně za konkrétní činy jednotlivců, např. corona muralis pro prvního, kdo vstoupil do obléhaného města nebo corona valaris za podobný úspěch proti nepřátelskému táboru. Občanská koruna (corona civica) byla udělována za záchranu života spoluobčana a byla vyrobena z dubových listů. Nejstarší koruna byla corona aurea, v podobě vavřínového věnce s dlouhými stužkami, ale za časů císařství byla považována za nejnižší z těchto vyznamenání.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.2 (9 votes)

Platy v římské armádě

Platy vojáků jsou, z dnešního pohledu, jedním z nejobtížněji pochopitelných aspektů služby v tehdejší armádě. První obnos peněz, který rekrut obdržel bylo *viaticum. Zachovaly se nám záznamy o rekrutech, kteří vstoupili do pomocných sborů a obdrželi 3 *aurei* (75 *denarii*). V případě legií se nám, bohužel, o tomto nedochovaly žádné jednoznačné důkazy, ale obecně se předpokládá že *viaticum* za vstup do služby mělo stejnou výši. Věří se, že alespoň do vlády císaře Septimia Severa zůstávalo *viaticum* na úrovni 75 *denarii*.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.8 (4 votes)
Syndikovat obsah