Portál Antika

Když v roce 753 př. n. l. vzniklo podle legendy na sedmi pahorcích město Řím, málokdo asi tušil, že se jednou stane vládcem celého Středomoří. Začátkem prvního století našeho letopočtu se Řím stal synonymem „Apollónovy éry“. Po vleklých občanských válkách se ujal vlády císař Augustus (63 př. n. .l. - 14 n. l.). Obnovil ve státě právní řád, zabezpečil hranice impéria a snažil se vzkřísit starořímské hodnoty. Řím proslul svými veřejnými stavbami, uměleckými díly a kulturním rozmachem.

Mladý Tiberius Gracchus se vrací z Hispánie do Říma. Cestou naráží na bohaté majitele půdy zbohatlé na úkor svých chudších spoluobčanů. Zatímco Římané vládnou velké části světa, sociální propast se prohlubuje. O záchranu sociální spravedlnosti se pokusí bratři Gracchové, kteří se v lidských dějinách stanou symbolem odporu proti nerovnosti.

Kdo by neznal Tita Pulla a Lucia Vorena z televizního seriálu Řím. Režiséři seriálu si nevybrali Tita Pulla a Lucia Vorena jen tak náhodou. Gaius Iulius Caesar se o těchto dvou statečných vojácích jmenovitě zmínil ve svých zápiscích o Válce galské. Režiséři se nechali unést fantazií a udělali z těchto dvou hrdinů ústřední postavy seriálu.

V těchto dnech se opět vracím k Iuliu Caesarovi a k jeho zápiskům o válce galské. Nejen že vynikal jako výborný stratég, ale také i jako spisovatel. Své zážitky a zkušenosti popisuje natolik živě, že i po dvou tisících letech vás v táhnou do děje.

Caesar se ocitl v Gálii ve chvíli, kdy se galské kmeny začaly různě přeskupovat v rámci získávání nových úrodných polích. Tyto kmeny tlačily na jiné galské kmeny spřátelené s římským národem. Caesar musel na stěhování kmenů reagovat, pokud Řím nechtěl, aby se v budoucnu Galové nezačali hrnout i do Itálie.

Škola základ života. Staré pořekadlo, jehož obrysy se začaly rýsovat už v antice. Jednou z nejdůležitějších povinností starověkého občana totiž bylo vzdělání.

Pokud jste někdy přemýšleli nad tím, proč děti začínají chodit do školy v sedmi letech, proč se člověk stává plnoletým v osmnácti, proč je součástí povinné školní docházky i tělocvik nebo nad tím, proč se vzdělávání dělí do několika stupňů, můžete si být téměř jisti, že s tím mají něco společného zvyky starých Řeků a Římanů.

Starý plešatý muž mlčky hledí na rozkvetlé město. Velké trhy, nádherné veřejné budovy a mnoho zbraní budí v starci obavy. Kartágo je po zdrcující porážce, od které uplynulo padesát let, opět mocné. V Catonově srdci se probouzejí vzpomínky na nekonečnou válku, ve které jako mladý sloužil. Kartágo musí být zničeno, myslí si.

Po druhé punské válce, která skončila roku 201 př. n. l., bylo Kartágo ekonomicky téměř na dně. Muselo platit vysoké reparace, jeho loďstvo bylo zredukováno na pouhých deset lodí. Obrovským zásahem do suverenity punského státu bylo i to, že mohl vést válku jen se svolením římského senátu.

Druhá punská válka (218-201 př. n. l.) by mohla bez nadsázky nést přívlastek „Hannibalova“. Tento muž – považovaný už ve starověku za jednoho z nejlepších světových vojevůdců – ji totiž sám začal, vedl jako vrchní velitel, a s jeho porážkou také skončila.

Žádné impérium se neobjeví přes noc, ale jeho vzestup se skládá z nepatrných krůčků. Římané, národ z apeninského poloostrova, který dlouhá léta bojoval se svými latinskými sousedy o ovládnutí Itálie, určitě neuvažoval o tom, že se díky válce s Kartágem stane světovou mocností. Přesto se po punských válkách z malého národa vedoucího tvrdý život, neznajícího básně či filozofii, stala civilizace, která ovládla mocensky i kulturně na několik století celé Středomoří.

Píše se rok 42 př. n. l. a u řeckého města Filippoi se schyluje k důležité bitvě mezi Brutem a Cassiem na jedné straně a Markem Antoniem a Octavianem na straně druhé. V této bitvě se má rozhodnout, zda Řím zůstane republikou nebo padne do rukou jedinců. V táboře republikánů rozprávějí Brutus a Cassius o své minulosti, o Caesarovi a všem, co je dovedlo až sem.