Portál Antika

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč nový rok začíná právě 1. ledna? Stejně jako nemálo dalších institucí, pochází i náš kalendář (s drobnou úpravou v 16. století) z antiky. 1. leden byl od roku 153 př. n. l. dnem, kdy římští konzulové – po nichž se jednotlivé roky nazývaly – nastupovali do úřadu. Římský nový rok ovšem dál tradičně začínal 1. březnem. Teprve když Julius Caesar roku 46 př. n. l. římský kalendář zreformoval, přesunul začátek roku na 1. leden, aby se rok kalendářní kryl s úředním. Jak slavili Římané Nový rok?

Kněz si omývá ruce ve vodě. Pak přichází k oltáři, zapaluje oheň a odříká modlitbu: „Buď zdráva, Matko Vesto. Ať nás tvůj plamen stále vede k bohům. Povstaň Otče Iane, bože dobrých začátků. Povstaň dobrý Stvořiteli. Povstaň, Iane, ochránce prahu.“ „Je dokonáno,“ pronese kněz. Listopadové Kalendy jsou zde.

Starověký Řím nám nepřinesl pouze krásnou architekturu, literaturu a myšlenky, ale i něco tak samozřejmého jako je kalendář. Rozvržení našeho kalendáře a dokonce i jeho název totiž pochází právě od starých Římanů.

Většina měst Řecka si po velkou část antiky udržovala vlastní kalendář. Nikdo přesně neví, jestli Řekové odněkud svůj kalendář převzali, či jej vymysleli sami, faktem však zůstává, že ve všech svých podobách měl stejný základ: luni-solární rok o 12 měsících po střídavě 29 a 30 dnech a jak říká Hérodotos „každé dva tři roky jeden vkladný měsíc.“