Portál Antika

Po porážce Kartága se stal Řím dominantní silou západního středomoří. V Řecku bylo nejmocnější Makedonské království, značný vliv měly ale i Achájský (jiho-západní Řecko) a Aitólský spolek (střední Řecko). V Malé Asii figurovali věrní římští spojenci: Pergamské království vedené Euménem a pak Rhodská republika se silnou flotilou. Pergamské království leželo na západě Anatólie (Malá Asie).

 Jednou z největších starostí římského velitele na tažení byla nutnost udržovat armádu adekvátně zásobenou. I v době míru vyžadovalo zásobování armády v jejích posádkách značné úsilí. Standardní součástí vojákova platu byly srážky za jeho jídlo, a bylo důležité, jak pro morálku, tak pro zdraví a efektivitu armády, aby byly skutečně vydávány odpovídající příděly.

Vojenská vyznamenání (dona militaria): Náhrobní kameny důstojníků často zobrazují důstojníky s jejich vyznamenáními. Do poloviny druhého století se odměny za statečnost a výjmečné skutky vyvinuly do ustáleného systému odstupňovaného podle hodností. Výjimkou byly zlaté nebo stříbrné koruny (coronae) udělované původně za konkrétní činy jednotlivců, např.

Platy vojáků jsou, z dnešního pohledu, jedním z nejobtížněji pochopitelných aspektů služby v tehdejší armádě. První obnos peněz, který rekrut obdržel bylo *viaticum. Zachovaly se nám záznamy o rekrutech, kteří vstoupili do pomocných sborů a obdrželi 3 *aurei* (75 *denarii*). V případě legií se nám, bohužel, o tomto nedochovaly žádné jednoznačné důkazy, ale obecně se předpokládá že *viaticum* za vstup do služby mělo stejnou výši. Věří se, že alespoň do vlády císaře Septimia Severa zůstávalo *viaticum* na úrovni 75 *denarii*.

Tento můž by zcela jistě něměl upadnout do zapomění, protože ho pokládám za velkého Římana, ačkoli byl také znám svou přísností až krutostí vůči armádě, které velel. 
Pocházel z rodu Cassiů, kteří se účastnili spiknutí proti Caesarovi.