Blog uživatele Dorry Majzner

Nerozumná rozhodnutí "Velikého" Konstantina

Rozpad římské říše zapříčinilo několik faktorů, kterým se mohla vyhnout. První faktor vidím v nerozumném opatření císaře Konstantina Velikého (272 - 337 n. l.), který umožnil barbarům pronikat na římské území. Předtím totiž císař Diocletian po celé délce římských hranic, nechal budovat města, tábory a tvrze, ve kterých byly umístěny veškeré vojenské síly, které barbarům znemožňovaly proniknout na římské území. Kdekoli chtěli barbaři proniknout, museli se potýkat se silným odporem. Konstantin narušil bezpečnost, když větší část vojsk stáhl z hranic a přesunul je do měst, která jejich pomoc nepotřebovala. Kraje ohrožované barbary byly zbaveny ochrany a naopak pokojná města byla vydána drancování vojáků, v důsledku čehož se vylidnila.

Jak si Peršané vybírali zřízení

Tagged:

Tři Peršané, Otanés, Megabyzos a Dareios, se rozhodli svrhnout vládu Smerdise (konec 6. stol. př. n. l.), který se vydával za syna perského krále Kýra. Předtím se však rozhodovali, které státní zřízení nastolí. Rozhodovali se mezi třemi zřízeními: demokracii, oligarchii a samovládou. Každý uvedl důvody, proč právě ono zřízení, které považoval za dobré, je nejlepší.

Žádný zákon není překážkou pro lidskou povahu, když plane touhou něco vykonat

Tagged:

V různých státech je stanoven trest smrti za mnoho provinění. A přesto se najdou lidé, kteří se takového trestu nebojí a páchají zločiny. Kdo by se odvážil porušit zákon, kdyby nevěřil, že mu to přinese nějaký prospěch? Všichni, ať jde o jednotlivce, nebo o celé státy, mají od přírody sklon k špatným činům a není zákon, který by je od toho odvrátil. Vždyť lidé zavedli postupně všechny tresty od nejlehčího k nejtěžšímu v naději, že jim budou zločinci méně škodit.

Athéňané

Tagged:

Jejich odvaha je větší, než jejich možnosti dovolují, jdou do nebezpečí, aniž o něm uvažují, a neztrácejí naději ve vážných chvílích. Jsou rozhodní, rádi cestují, neboť věří, že mohou něco získat vzdálením z vlasti.

Rozjímání nad osudem

Tagged:

Lidstvo je hnáno osudem do víru událostí. Někdy si přejeme sebevíc, aby se události vyvíjely podle našeho přání a se všemi prostředky, které k tomu máme, se tak nestane. Pak se stane, že nemáme ani prostředky a dotkneš se bez obtíží cíle. Často jsme hnáni i tam, kam nechceme. Když rozpoznáme naše schopnosti, možnosti a síly, lepé zjistíme, zda se vrhnout do nejistých událostí. Poznat sám sebe je však nejtěžší úkol, který se člověku může dostat.

O svobodě Skythů

Tagged:

Skythové byli kočovným národem a od Herodota, řeckého historika, si vysloužili obdiv kvůli svobodě, kterou plnými doušky užívali. V čem spočívala tato svoboda? Neměli měst, ani hradeb, ale svůj domov si všude vozili s sebou. Půda a dům z cihel, na nichž lpíme, jsou ve skutečnosti okovy. Zaměstnání, které potřebujeme k životu, nám nedovoluje osedlat koně a svištět údolím a horami. Tolik věci nás svazuje k místu. Pro tak málo jsme ochotni se vzdát svobody.

Matka nebo macecha?

Tagged:

Při četbě spisu o Věcech veřejných od římského politika Cicerona, mě oslovila myšlenka, že příroda není naše matka, ale naše macecha. Proč takové drsné vyjádření o přírodě? Příroda nás vyvrhla do života s nahým, křehkým a nepevným tělem, s duší úzkostnou v potížích, stísněnou vůči strachům, slabou vůči těžkostem, nakloněnou k rozkoším. Prozřetelnost k nám však nebyla až tolik bezcitná a vyzbrojila nás božským ohněm nadání a rozumu. Nadání a rozum nám dává obranu proti přirozenosti, jenž je dar od macechy přírody.

Jaký způsob hospodaření je nejlepší?

  Když se Cata staršího kdosi zeptal, jaký způsob hospodaření je nejvýnosnější odpověděl: "Dobrý chov dobytka." A co na druhém místě, zeptal se. "Dosti dobrý chov dobytka." Co na třetím místě: "Špatný chov dobytka." A co na čtvrtém místě: "Orba." A když řekl tazatel: "A co půjčování peněz na úrok?" tu pravil Cato: "A proč neřekneš hned vražda?"

Syndikovat obsah