10 důvodů proč byste nechtěli žít ve staré Spartě

Rádi se dobře najíte, občas si přispíte, nebo si koupíte něco hezkého a drahého na sebe? V tom případě by život ve staré Spartě nebyl nic pro vás. Takové změkčilosti Sparťané netolerovali.
Pokud vám už si vám někdo stěžoval, že ho rodiče vychovávali po sparťansku, nebo že na dovolené musel přebývat ve „spartánských“ podmínkách, můžete si být téměř jisti, že přeháněl. Mnoho spartských zvyků totiž bylo tak drsných, že by je člověk 21. století bez nadsázky mohl označit za nelidské.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.3 (34 votes)

Nerozumná rozhodnutí "Velikého" Konstantina

Rozpad římské říše zapříčinilo několik faktorů, kterým se mohla vyhnout. První faktor vidím v nerozumném opatření císaře Konstantina Velikého (272 - 337 n. l.), který umožnil barbarům pronikat na římské území. Předtím totiž císař Diocletian po celé délce římských hranic, nechal budovat města, tábory a tvrze, ve kterých byly umístěny veškeré vojenské síly, které barbarům znemožňovaly proniknout na římské území. Kdekoli chtěli barbaři proniknout, museli se potýkat se silným odporem. Konstantin narušil bezpečnost, když větší část vojsk stáhl z hranic a přesunul je do měst, která jejich pomoc nepotřebovala. Kraje ohrožované barbary byly zbaveny ochrany a naopak pokojná města byla vydána drancování vojáků, v důsledku čehož se vylidnila.

Římský Nový rok

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč nový rok začíná právě 1. ledna? Stejně jako nemálo dalších institucí, pochází i náš kalendář (s drobnou úpravou v 16. století) z antiky. 1. leden byl od roku 153 př. n. l. dnem, kdy římští konzulové – po nichž se jednotlivé roky nazývaly – nastupovali do úřadu. Římský nový rok ovšem dál tradičně začínal 1. březnem. Teprve když Julius Caesar roku 46 př. n. l. římský kalendář zreformoval, přesunul začátek roku na 1. leden, aby se rok kalendářní kryl s úředním. Jak slavili Římané Nový rok?

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.9 (7 votes)

Catilinovo spiknutí

Jedni jsou v Římě bohatí a jiní chudnou. Objeví se někdo, kdo se zmocní vlády a změní poměry ve státě? Příležitost čeká na Lucia Sergia Catilinu.

Lucius Sergius Catilina (108–62 př. n. l.) byl jako šelma. Krásný, ale zároveň divoký a nebezpečný. Mnozí Římané obdivovali jeho sílu, fyzický vzhled, odvahu a štědrost k přátelům, jiní ho nenáviděli kvůli jeho zvrhlé a zlé povaze. Catilina byl muž, kterému už od mládí nebyly cizí rozbroje, zvrhlosti, loupeže i vraždy. Obzvláště krutě se choval ke své vlastní rodině. Vyprávělo se, že měl poměr se svou dcerou, že zabil svou ženu, bratra a syna.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.3 (4 votes)

Palladas: ponurý básník z Alexandrie

Tagged:

Holý jsem zavítal na zem a holý odejdu pod zem;
Nuže pro holé nic – co bych se hmoždil a dřel.

Dívám-li se na skromný rozsah antických děl, která se zachovala až do dneška, je mi z toho trošku smutno. Kolik krásných myšlenek, v kolika básních i prózách se ztratilo? Kolik jmen bylo navždy zapomenuto? A pokud se alespoň jméno zachovalo, z většinou rozsáhlého díla takového člověka zůstaly jen zlomky. Takový je i případ básníka Pallada, který žil na konci 4. století n. l. v egyptské Alexandrii.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.6 (10 votes)

Portál Antika doporučuje: CoinArchives.com

Tagged:

Pokud patříte mezi sběratele mincí nebo se rádi kocháte jejich starobylostí, doporučujeme vám navštívit stránku CoinArchives.com. Na stránce si můžete prohlédnout řecké a římské mince z různých období a také zjistit jejich cenu, která se obvykle pohybuje od stovky euro výš.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (2 votes)

Špatní politici včera a dnes

„Dobrý den! Vítám vás na palubě letadla. Usaďte se pohodlně ve svých sedadlech, personál vám za okamžik rozdá hlasovací lístky,“ seznamuje jedna z letušek pasažéry s politikou své společnosti. „Pilota si dnes můžete vybrat z pětice kandidátů,“ doplňuje. Cestující přemýšlejí, jestli by měl letadlo pilotovat spíše František Novák, učitel, nebo Eliška Černá, lékařka. V palubních volbách nakonec vítězí právník Jan Šimek a jde zaujmout své místo v kokpitu.

Cicero: O věcech veřejných

Spis De re publica, neboli O věcech veřejných, od Marka Tullia Cicera, nám může na mnohých místech připomínat Platonovu Ústavu. Cicero čtenáře seznamuje se svým pohledem na státní zřízení a dochází k závěru, že nejlepší je to zřízení, které v sobě nese prvky monarchie, aristokracie a demokracie zároveň. První dvě knihy probírají jednotlivé typy ústav a oslavují ústavu římskou. Další dvě knihy pojednávají o principech spravedlnosti ve státě a o mravním stavu společnosti. Třetí dvojice o výchově a o ideálních politicích.

Spis je bohužel dochován jen z části na tzv. palimpsétu (znovu popsaný kodex). Samostatně byl tradován spis, který byl závěrem šesté knihy, pod názvem Scipiónův sen.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (6 votes)
Syndikovat obsah