Bez soupeřů není vítězství

Tagged:

Co v nás je, poznáme až tehdy, když jsme zmítáni bouří. Příznivé události se týkají i osob se všední povahou, ale překonat pohromy a hrůzy postihující lidi je výsadou velkého člověka. Kdo je stále šťastný a prochází životem bez problémů, nepozná druhou stranu skutečnosti. Je velký člověk? Jak to může poznat, když mu štěstěna nedá příležitost? Přirovnal bych to závodníkovi, který je na stadionu sám. Sice má věnec, ale nemá vítězství. Totéž můžeme říci o dobrém člověku, jestliže se nedostal do situace, ve které by změřil své síly. Seneka mladší popisuje takového člověka takto: „Považuji tě za ubožáka, protože jsi nikdy nebyl ubohý.“ Projít životem bez protivníka, znamená nevědět, co jsi mohl dokázat.

Alexandr Veliký: Král, který se stal bohem (II.)

Když se mladý makedonský král Alexandr přeplavil do Asie, měl mnoho dluhů a ovládal jen malý kus země. Po čtyřech letech vojenských výprav se stal největším boháčem světa a pánem rozlehlé Perské říše.

Na jaře roku 334 př. n. l. byl na pobřeží Helléspontu (mořská úžina, které dnes říkáme Dardanely) neobvyklý ruch. Moře křižovaly stovky řeckých lodí a na evropském pobřeží čekaly tisíce vojáků na přepravu do Asie. Všichni následovali svého mladého krále Alexandra, který se rozhodl vytáhnout proti Peršanům. Za Řecko a hlavně za sebe. Z celého svého srdce totiž toužil osvobodit Řeky z perského područí i po slávě, která by s tím byla spojena. Toužil po tom, aby mu bohové dovolili vykonat alespoň jeden velký čin. A ti rozhodně nebyli proti.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (10 votes)

Antické vzdělávání

Škola základ života. Staré pořekadlo, jehož obrysy se začaly rýsovat už v antice. Jednou z nejdůležitějších povinností starověkého občana totiž bylo vzdělání.

Pokud jste někdy přemýšleli nad tím, proč děti začínají chodit do školy v sedmi letech, proč se člověk stává plnoletým v osmnácti, proč je součástí povinné školní docházky i tělocvik nebo nad tím, proč se vzdělávání dělí do několika stupňů, můžete si být téměř jisti, že s tím mají něco společného zvyky starých Řeků a Římanů.

Starověké Athény

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.9 (17 votes)

Portál Antika doporučuje: Atény ve 3D

Tagged:

Internetová stránka Ancient Athens 3D, vám umožní zhlédnout starověké Atény ve 3D. Na stránkách se nacházejí velice podrobné vyobrazení Atén od dob mykénských až po středověk. Budovy byly vytvořeny podle podrobných archeologických plánů a výkopů. Stránka se snaží co nejvíce vyobrazit podobu města v různých dobách.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (1 vote)

Sedm mudrců o demokracii

Žijeme v demokratickém státě, ale často s politiky, kteří demokracii v úctě nemají. Sedm mudrců mělo o demokracii své názory, ke kterým je třeba aspoň se přiblížit, jako podchlazený člověk k teplu. Srovnejte výroky mudrců se stavem, který panuje v našem státě.

Solón: „Demokracii nejspíše zachovává ta obec, ve které pachatelé křivdy stíhá a trestá právě tak ten, kdo utrpěl křivdu, jako ti, kdo křivdy neutrpěli.“

Co by se stalo, kdyby byl Alexandr zavražděn?

Politika, praxe, kosmetika nebo tachometr – to jsou jen některá ze stovek slov řeckého původu, která denně používáme. Řecká kultura je jedním z nejdůležitějších zdrojů naší identity, za což ovšem vděčíme i Alexandrovi Makedonskému a jeho výpravám.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (4 votes)

Pasivní většina

Tagged:

Jsou dva druhy osobností. První osobnost je samostatná a nenechá se manipulovat. Druhá je pasivní. První osobnost může být dobrá i špatná. Druhá osobnost, protože je pasivní, se kloní jednou na dobrou a pak na špatnou stranu, protože sama není ani dobrá ani špatná. Samostatných osobností není mnoho. Pasivních je o mnohem více, je to většina.

Alexandr Veliký: Na počátku cesty ke světovládě (I.)

Necelých třiatřicet let – tak krátce žil Alexandr Makedonský. Během svého života toho ale stihnul hodně. Stal se pánem světa a dokonce i bohem. V čem bylo tajemství jeho úspěchu?

Důvodů, proč se z Alexandra stala legenda, bylo mnoho. Kromě jeho pozoruhodné bystrosti a toho, že byl královským synkem, mu pomohl fakt, že se narodil do mimořádně příznivé doby – tedy alespoň pro Makedonii. Ani po zdlouhavé a krvavé peloponéské válce (431–404 př. n. l.) nebyl v Řecku mír. Jednotlivé řecké státy neustále válčily mezi sebou a z jejich vzájemné nevraživosti začal těžit země, která do té doby stála mimo centrum dění – Makedonie. Její vzestup byl opravdu raketový. Během třiceti let se z nevýznamného království stala obrovská říše, která ovládala většinu známého světa. Zásluhu na tom měli především dva muži, král Filip II. (382–336 př. n. l.) a jeho syn Alexandr.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.6 (10 votes)
Syndikovat obsah