Plótínos a Sestry duše

Plótínos

Plótínos (203 - 270 n. l.) byl poslední významný novoplatónský filozof. V sedmnácti letech odjel do Egypta, kde se v Alexandrii stal žákem Ammonia Sakky, zakladatele novoplatonismu.  Poté co v Egyptě strávil jedenáct let se rozhodl prozkoumat moudrost Peršanů a Indů a vstoupil do armády císaře Gordiana III., která táhla do Persie. Toto tažení ovšem skončilo neúspěchem a Plótínos se ocitl osamocen na nepřátelském území. S velkými obtížemi se nakonec dostal do bezpečí v Antiochii.

Za panování císaře Philippa Araba, Plótínos ve věku 40 let přišel do Říma. Jeho znalost přitahovala širokou veřejnost a těšil se velké úctě. Mezi jeho posluchače patřil císař Gallienus nebo další významný řecký filozof Porfyrios, který vydal Plótínova díla.

Plótínos se pokusil přimět císaře Galliena k založení "města mudrců", kde měli obyvatelé žít pod Platónovou ústavou. Tento nápad však nebyl nikdy zrealizován.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.8 (8 votes)

Průvodce starověkým Římem

Když v roce 753 př. n. l. vzniklo podle legendy na sedmi pahorcích město Řím, málokdo asi tušil, že se jednou stane vládcem celého Středomoří. Začátkem prvního století našeho letopočtu se Řím stal synonymem „Apollónovy éry“. Po vleklých občanských válkách se ujal vlády císař Augustus (63 př. n. .l. - 14 n. l.). Obnovil ve státě právní řád, zabezpečil hranice impéria a snažil se vzkřísit starořímské hodnoty. Řím proslul svými veřejnými stavbami, uměleckými díly a kulturním rozmachem. Kdy jindy navštívit starověký Řím než právě v této zlaté éře, která představila to nejlepší z období římské říše? Nechte se provést dobou Augusta a poznejte místa, která dodnes vzbuzují v návštěvníkovi Říma obdiv.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.5 (61 votes)

Tiberius a Gaius Gracchus

Mladý Tiberius Gracchus se vrací z Hispánie do Říma. Cestou naráží na bohaté majitele půdy zbohatlé na úkor svých chudších spoluobčanů. Zatímco Římané vládnou velké části světa, sociální propast se prohlubuje. O záchranu sociální spravedlnosti se pokusí bratři Gracchové, kteří se v lidských dějinách stanou symbolem odporu proti nerovnosti.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (110 votes)

Periklés: Demokrat téměř samovládcem

Periklés na řečnické tribuně oslavuje padlé Athéňany, kteří zemřeli v boji proti Sparťanům. Vyzdvihuje politické zřízení, které dokázalo občany strhnout ke stejným bojovným výkonům, jakých Sparťané dosahovali jedině svým tvrdým výcvikem. Athény se staly synonymem demokracie.

Po vyhnání athénského tyrana Hippia v roce 508 př. n. l. položil Kleisthenés základy athénské demokracie. Vítězství nad Peršany v řecko-perské válce (499 – 448 př. n. l.) považovali Athéňané také za vítězství svého politického zřízení. Mladá demokracie musela ještě několik desítek let hájit své hodnoty před silným vlivem aristokratů. Aristokratický vliv nakonec v Athénách oslabil až Periklés.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (736 votes)

Sókratés, obětní beránek athénské demokracie

Stráže odvádějí Sókrata do vězení. Muž, který přežil války a tyranii, nemohl žít v klidu v demokratickém státě. Je odsouzen k trestu smrti, protože ve svobodné obci svobodně myslel.

5. století př. n. l. bylo nejdůležitější období řeckých dějin. Probíhaly řecko-perské války, po kterých se Athény staly jedním z dominantních měst v Řecku. V polovině století vládl v Athénách Periklés, který pozvedl moc Athén a vytvořil tak město, které se mohlo pyšnit svou architekturou i vzdělaností. V druhé polovině 5. století začala peloponéská válka, která ukončila hegemonii Athén v Řecku.

Váš hlas: Žádná Průměr: 3.3 (448 votes)

Démosthenés a poslední zápas svobodného Řecka

Démosthenés, muž s vážnou tváří, vstupuje v Athénách na řečnickou tribunu a vyzývá Řeky k obraně svobody a demokracie. Řekové se nadšeně chopí zbraní a táhnou k rovinám u Chaironeie. V sázce je to nejcennější, čeho si každý člověk cení, svoboda.

Sedmnáct let po řecko-perských válkách (499 - 448 př. n. l.) začaly neustálé konflikty mezi řeckými městskými státy. Jednou vítězila Sparta se svými spojenci, podruhé Théby a jindy zas Athény. Na všech stranách se prolévala povětšinou řecká krev. Války vyčerpávaly státy, které se následně začaly potýkat s vnitřními sociálními problémy. Na začátku 4. stol. př. n. l. se do této krušné doby narodil athénský politik a snad nejslavnější řečník starověku, Démosthenés.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.5 (10 votes)

Festival starověku v Plovdivu

Mezinárodní organizace Nova Roma ve spolupráci s Plovdivem v Bulharsku (Filipopolis), zorganizovala ve dnech 24. - 26. 5. 2012 Festival starověku v Plovdivu. Na projektu se podíleli členové z Nova Roma Bulharska, Maďarska, České republiky, Estonska, Ruska a město Plovdiv, bez jehož finanční podpory by se projekt nikdy neuskutečnil.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4 (4 votes)

Z diskuzního večera: Výklad mýtů podle novoplatónského filosofa Prokla

Mýty jsou staré jak lidstvo samo. Popisují příběhy, které se snažily vdechnout našemu světu řád a smysl. Ne všechny mýty však působí dojmem harmonie a řádu. Některé příběhy jsou natolik neetické, že bychom je sotva mohli ztotožnit se spravedlností a právem. Není ale možné, že jsou tyto kontroverzní příběhy pouze skrytou šifrou? Proklos, novoplatónský filosof ze 5. stol. n. l. a s ním mnoho dalších filosofů, se snažil vyložit tyto mýty tak, aby dávaly hlubší smysl. Na toto téma napsal spis „O Platónových námitkách“. S jeho myšlenkami bych rád čtenáře nyní seznámil.

Pozornému čtenáři homérských příběhů nemohly uniknout pasáže, kde se bohové dopouštějí zla. V jeho básních se z Diovy vůle porušují přísahy a smlouvy, Zeus přivádí bohy do vzájemného sváru, Arés cizoloží s Afroditou, bohové ve snu klamou nebo mladý Hermés krade Apollónovi stádo. Co mají takové příběhy, kde je ústředním tématem zrada, válka, cizoložství či krádež, společné s dobrem, krásnem a řádem?

Syndikovat obsah