Apollón, „renesanční“ bůh

Lékař, hudebník, věštec, pastýř, lukostřelec, stavitel hradeb a zakladatel měst. Všechna tato povolání mohl hravě zastávat nejkrásnější řecký bůh Apollón. Původně byl pravděpodobně bohem světla, odtud jeho příjmení Foibos - čistý, zářící, světlorodý. Světlo, které představoval, ho ale spojilo také s mnoha jinými oblastmi lidského konání.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.9 (19 votes)

Eurípidés: Alkéstis

"Mnoho různých skutků nebešťané činí.
Mnoho bozi splní, v co nedoufali jsme.
Co čekáme, to zase nevyplní se,
co nečekáme, tomu cestu razí bůh."

Těmito verši končí Eurípidova tragédie Alkéstis, věnovaná otázkám života a smrti, ale také manželské lásky.

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (2 votes)

Justiniánské instituce, vyjde v roce 2009

K nejvelkolepějším a kulturně nejvýznamnějším odkazům římské civilizace patří bezesporu právní věda. Staří Římané ji propracovali do takové šíře a hloubky, jakou dlouho po nich nedokázal nikdo překonat. Soubor římského práva nechal po roce 530 po Kr. sestavit do zákoníku zvaného Corpus iuris civilis císař Iustinianus. Jeho první část (z celkem čtyř) jsou tzv. Institutiones, čili Učebnice práva pro začátečníky.

Eurípidés: Médea

Děj a výklad jednoho z nejzdařilejších a nejznámějších Eurípidových děl.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.2 (6 votes)

Gaius Petronius (kolem roku 27 n.l - 66 n.l.)

Pravděpodobně si vzpomeneme na film Quo Vadis od polského režiséra Jerzyho Kawalerowicze. V tomto filmu vystupuje osoba milující požitkářství, Petronius zvaný "elegantiae arbiter – rozhodčí ve věcech vkusu", který nakonec spáchal sebevraždu, aby unikl Neronově hněvu. Kdo však ve skutečnosti byl tento Petronius? Ačkoli se o jeho životě toho moc nedochovalo, budu se vám snažit přiblížit jeho život.

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.9 (9 votes)

Obléhání Pergama (190 př. n. l.)

Po porážce Kartága se stal Řím dominantní silou západního středomoří. V Řecku bylo nejmocnější Makedonské království, značný vliv měly ale i Achájský (jiho-západní Řecko) a Aitólský spolek (střední Řecko). V Malé Asii figurovali věrní římští spojenci: Pergamské království vedené Euménem a pak Rhodská republika se silnou flotilou. Pergamské království leželo na západě Anatólie (Malá Asie).

Váš hlas: Žádná Průměr: 5 (5 votes)

Hybris ve Válce žab a myší

Ačkoli báseň Válka žab a myší vznikla už před dobrými dvěma a půl tisíci let, dokáže pobavit stejně dobře, jako by ji byl napsal nějaký náš současník. Válka žab a myší díky svému protiválečnému zaměření, díky ostrému a pádnému jazyku, díky morálnímu potenciálu, který v sobě skrývá, patří k opravdovým klenotům starořecké literatury. Její přečtení mne ale zároveň přivedlo k úvaze: co je vlastně tím primárním tématem, které paroduje?

Náboženství starověkých Arabů

Řekne-li se dnes Arab, drtivá většina Čechů si zároveň vybaví muslima. Tak hluboce je v nás zakořeněna představa, že Arab snad ani nemůže vyznávat jiné náboženství než islám. Ne vždy tomu však takto bylo. Přinejmenším ne do 7. století n. l. Jaké náboženství ale Arabové vyznávali předtím? Jaké arabské náboženství znali v antice?

Řecký spisovatel Hérodotos (asi 484–420 př. n. l.) se ve svých pověstných Dějinách na několika místech zmiňuje i o Arabech. Chválí jejich bojové schopnosti,  smysl pro přátelství a zmiňuje se také o arabském náboženství. Píše, že:

„Z bohů uctívají jen Dionýsa a Uranii (…). Dionýsovi říkají Orotal a Uranii Alilat.“ (Dějiny, III, 9)

Váš hlas: Žádná Průměr: 4.8 (5 votes)
Syndikovat obsah